Raně barokní kostel obnovený roku 1768 na místě, kde již v roce 1560 kostel stával. Restaurován byl v roce 1917. Jedná se o jednolodní obdélníkovou stavbu s polygonálně ukončeným presbytářem. Loď je plochostropá, presbytář je sklenut valeně s lunetami. Hlavní portálový barokní oltář pochází z ledečského kostela Nejsvětější Trojice, oltářní obraz sv. Vojtěcha je z roku 1900 od J. Vysekala.
Herálec
Původně gotický kostel z poloviny 13. století, opevněný kolem roku 1280. Původně obdélný s polygonálním neodstíněným presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. Upravován po několika požárech v 17. a 18. století, dnešní podoba pochází z let 1873-80, kdy byly zbořeny i zbytky opevnění a postaven nový pseudogotický kostel. Kostel je jednolodní, obdélný, s polygonálním presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. Sklenut je křížovou žebrovou klenbou a v závěru presbytáře paprsčitě. Zařízení pseudogotické kolem roku 1880 se zbytky zařízení původního kostela. Hlavní oltář od truhláře K. Votýpka z Prahy s obrazem od a. Lhoty.
Raně gotický kostel z poloviny 13. století s dochovanými klenbami a portály. Na hranolové věži jsou sdružená románská okna, v presbytáři gotická okna ze 14. století. Polygonálně uzavřený presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou na jehlanových konzolách. Na stěnách kostela jsou unikátní gotické malby, objevené v roce 1898, dnes částečně zrestaurované. Zařízení kostela je novogotické z 19. století. Zvon Bartoloměj z roku 1551, vážící 1500 kg, je ozdoben reliéfy Adama a Evy.
Kožlí
Původně gotický kostel ze 14. století byl po požáru v roce 1868 přestavěn novogoticky. Je to jednolodní stavba s obdélníkovou věží na jižní straně a polygonálně uzavřeným presbytářem. Loď je plochostropá, presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou. Novogotický obraz Proměnění Páně na hlavním oltáři je od akademického malíře Melichara.
Krásná Hora
Nový kostel vystavěn na místě původního pozdně gotického v roce 1692 podle návrhu „Lipnického zedníka“ (Rathouse?) z roku 1678, roku 1696 přistavěna před západní průčelí předsíň. Z původního kostela zachována za presbytářem valená podklenutá budova. Kostel je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem s obdélnou sakristií po severní straně. Kostel sklenut valeně s lunetami, sakristie valeně, západní předsíň křížově. V 1. patře za hlavním oltářem vchod kovanými železnými dveřmi do zmíněné starší budovy, místnost v ní sklenuta dvěma poli křížové hřebínkové klenby. Na hlavních dveřích kostela namalován výjev „Předání klíčů“, výborná, ikonograficky pozoruhodná malba z doby kolem roku 1700. Za kostelem márnice se zkosenými rohy a zvonice, obě barokní, kryté šindelem.
v části Kojkovice
Kaple z roku 1902.
Pseudogotická kaple vystavěna jako rodinná hrobka majitelů zdejšího panství Schmidtů v polovině 19. století.
Ledeč nad Sázavou
Původně gotický kostel z poloviny 14. století, jehož žebra a ozdoby v lodi jsou z pálené hlíny. Na stropě malované znaky pánů Ledečských. V presbytáři je žebrová gotická klenba. Kostel upravován v letech 1509-35 a 1553-54 a před rokem 1730 barokně. Roku 1806 vyhořel a roztavil se zvon, poté upravován koncem 19. století a v roce 1930. Hlavní oltář je novogotický z roku 1883 podle návrhu architekta Josefa Mockera. V sakristii jsou pozdně gotické nástěnné malby z počátku 16. století. Cínová křtitelnice ve tvaru obráceného zvonu je z roku 1518.
Pozdně gotický hřbitovní kostel z roku 1585, upravený roku 1753 a v letech 1931-45. Kostel je jednolodní obdélná stavba a pětiboce uzavřeným presbytářem a věží při jižní straně lodi. Loď i presbytář jsou sklenuty valenou klenbou s hřebínky. Kůr byl postaven roku 1899, kazatelna je umístěna na severozápadním nároží.
Husův sbor postaven v letech 1927-28.
Synagoga byla postavena roku 1739 náhradou za synagogu z roku 1606, která shořela. Původně přízemní budova ve stylu vesnického baroka byla po požáru v 19. století upravena klasicistně. Interiér je pozoruhodný svými klenbami, štukovou výzdobou a příčnou postranní ženskou galerií. Po válce sloužila synagoga jako skladiště, v roce 1991 byla prohlášena za kulturní památku, v listopadu 1996 předána Pražské židovské obci, která ji zrekonstruovala a v září roku 2000 slavnostně otevřela.
Lipnice nad Sázavou
Původně gotický kostel připomínaný roku 1347, obnoven pozdně goticky a barokně upravován v 17. a 18. století. Spolu s hradem vyhořel roku 1869, pak opraven, znovu opraven v roce 1914. Je jednolodní, obdélný, s polygonálně uzavřeným presbytářem. Loď sklenuta třemi poli křížové klenby, presbytář paprsčitě, sakristie dvěma poli valené klenby s lunetami, kaple Panny Marie jedním polem křížové klenby a v závěru paprsčitě. Starší barokní zařízení upraveno kolem roku 1870. Hlavní oltář postavil roku 1870 K. Heinrich z Kutné Hory s použitím barokních kreseb. Na jednom z vedlejších oltářů je obraz sv. Josefa z bývalé hradní kaple. Nad kostelem stojí na základech hradní bašty barokní zděná zvonice z 1. poloviny 18. století.
Kostel postaven nákladem obce v roce 1908. Opraven byl v roce 1981.
Přibyslav
Původně gotický kostel, na jehož místě byl nově postaven barokní v letech 1750-53 na půdorysu kříže. Základní kámen byl položen 1. dubna 1750, slavnostně vysvěcen byl 24. července 1753. V roce 1767 shořela střecha kostela, ještě téhož roku byla znovu obnovena. V roce 1891 byl celý interiér kostela restaurován Antonínem Suchardou. Hlavní oltář je vynikající řezbářskou a malířskou prací z doby okolo roku 1753. Vedle kostela stojí gotická věž z roku 1497, která původně patřila k obrannému systému města.
Barokní kostel z roku 1728 na oválném půdorysu, postaven patrně podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Roku 1864 zřízeno před kostelem kamenné schodiště. Kostel je jednolodní, presbytář zevně pravoúhlý, uvnitř napříč oválný, před západním průčelím hranolová věž se zkosenými rohy. Presbytář sklenut vysokou elipsovitou kupolí, sakristie křížově, v lodi plochá elipsovitá kupole. Hlavní oltář barokní, kolem roku 1740, portálový s točenými sloupy po stranách a dvěma dvojicemi soch andělů adorujících Panně Marii. Odcizený obraz Nanebevzetí Panny Marie na hlavním oltáři znovu namaloval a kostelu daroval malíř Jiří Fikar. Za války odebrané zvony byly znovu odlity, v květnu 2005 byly zvony sv. Tadeáše a Petra vysvěceny královéhradeckým biskupem Dominikem Dukou.
Úsobí
Původně gotický kostel ze 14. století, pobořen v husitských válkách, přestavěn barokně v letech 1759-60 stavitelem A. Aiglem z Jihlavy, později ještě dále upravován v letech 1785-92, 1839-43, 1908-09. Je jednolodní, obdélný, s trojboce uzavřeným presbytářem, s hranolovou věží s cibulovou bání v západním průčelí. Z původní gotické stavby zachován presbytář s opěráky, uzavřený zrcadlovou klenbou, loď plochostropá. Zařízení barokní, hlavní oltář pozdně barokní, kolem roku 1760, rámový, s pozdně barokním obrazem Setkání sv. Petra a Pavla v Římě. Pod kostelem hrobka, zřízená roku 1772.
Barokní kostel přistavěn v letech 1728-30 k východní straně zámku. Zkrácen roku 1834 zrušením kůru, po požáru roku 1881 obnoven teprve roku 1908. Je jednolodní, obdélný, s půlkruhově uzavřeným presbytářem. V presbytáři křížová klenba a koncha, v lodi rákosový strop se zrcadlem, nástropní malby z 1. poloviny 19. století. Zařízení obnoveno po roce 1959, hlavní oltář a oba boční oltáře pseudobarokní z doby kolem roku 1910.
Novoraněgotická kaple z let 1926-30, vysvěcena byla 20. července 1930 želivským opatem Bedřichem Vavrouškem. Pod kaplí je hrobka rodiny rytíře Stanglera, místního velkostatkáře. Na oltáři socha Krista Krále od Vejse-Deyla z Hořic z roku 1929.
Původně románský kostel z doby kolem roku 1200. Základy tohoto kostela byly objeveny při archeologickém průzkumu v letech 1976-77 a jsou dnes vyznačeny
v dlažbě uvnitř kostela. Současná stavba byla založena po roce 1219 a byla několikrát přestavována. Barokní přestavbu provedl Jan Leopold Donát v roce 1738.
Po požáru, který zahrádku postihl v roce 1783, byl kostel obnoven až v roce 1787. Další úpravy byly provedeny v roce 1811 a po požáru v roce 1850. V období
první republiky byla osazena secesní okna a provedena nová výmalba kostela. Jednolodní stavba má loď zakrytou plochým stropem a dřevěným krovem z 19.
století. Kruchta v západní části kostela je podklenutá hřebínkovou klenbou s lunetami. Presbytář má barokní klenbu a v severní stěně gotický sanktuář.
Z presbytáře lze vstoupit gotickým portálem do přízemí věže, které sloužilo jako sakristie. Má pravidelný čtvercový půdorys a původní žebrovou klenbu s
kruhovým dutým svorníkem. Věž má gotická střílnová okénka a je zakončena rokokovou helmou s osmicípou bání. Před 1. světovou válkou byly ve věži kostela
4 zvony z roku 1851. Po jejich zrekvirování za první a druhé světové války byl na věži jen jeden zvon zapůjčený ze zvonice v Ježově, kam byl po zrušení
obce navrácen.
V souvislosti s výstavbou vodního díla Želivka v letech 1963-80 bylo zrušeno, vysídleno a zbořeno městečko Zahrádka. Kostel sv. Víta je od roku 1975
nevyužívaný. Jak prokázal záchranný průzkum prováděný v letech 1976-77, byl kostel ve 14. století vyzdoben nástěnnými malbami. Malby byly odkryty a
provizorně zajištěny restaurátorem akademickým malířem prof. Jiřím Toroněm, který je znovu posoudil ještě v roce 1984. Do stavby dlouhodobě proniká zemní
vlhkost. Zejména ze severní a východní strany je zdivo kostela trvale vlhké. Následkem vzlínání vlhkosti dochází k provlhnutí omítky a k jejímu drolení a
opadávání. Malba postupně bledne a omítka, na které je nanesena, se uvolňuje, drolí a rozpadá. O záchranu nástěnných maleb se pokouší Občanské sdružení
Přátelé Zahrádky pořádáním Veřejné sbírky. Pomozte i Vy!
