okres Kladno

Seznam obcí:
Běleč, Běloky, Bratronice, Budeč, Buštěhrad, Dolín, Družec, Dřetovice, Dřínov, Hobšovice, Hořešovice, Hospozín, Hostouň, Chržín, Kamenné Žehrovice, Kladno, Klobuky, Kmetiněves, Knovíz, Koleč, Kováry, Kvílice, Ledce, Libušín, Lidice, Lukov, Malíkovice, Nabdín, Neprobylice, Otruby, Otvovice, Páleč, Páleček, Pchery, Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Slaný, Slatina, Smečno, Stochov, Svárov, Svatý Isidor, Tuchlovice, Tuřany, Unhošť, Velvary, Vraný, Zlonice, Zvoleněves, Želenice, Žilina

Běleč


kostel sv. Mikuláše

Gotický kostel ze 14. století, roku 1704 opraven. Loď nově vybudována podle návrhu E. Sochora roku 1903, zachována původní křížová klenba v presbytáři a gotické okenní kružby. Kostel je jednolodní, obdélný, s pětiboce uzavřeným presbytářem, s obdélnou sakristií po severní straně. Presbytář sklenut křížovou žebrovou klenbou, závěr paprsčitě, loď kryta trámovým stropem, sakristie valenou klenbou. Hlavní oltář sv. Mikuláše z doby kolem roku 1700. U kostela velmi hodnotná dřevěná vzpěradlová zvonice z roku 1717, zajímavá tím, že zvonové patro není bedněné.



Běloky


kaple sv. Floriána

Kaple z roku 1838. Je obdélná, oltářní stěna s nikou a sloupy po stranách odděluje sakristii, nad níž je hranolová věž s mansardovou kuželovou helmou. Vnitřek plochostropý. Na oltářní stěně obraz sv. Floriána z 1. poloviny 19. století.



Bratronice


kostel Všech svatých

Pozdně barokní kostel z let 1780-83, postaven zednickým mistrem J. Cikánem. Je jednolodní, obdélný, se zkosenými nárožími, s čtvercovým presbytářem a sakristií v jeho ose, s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář, sakristie a podvěží sklenuty plackou, loď plochostropá. Zařízení převážně z doby kolem poloviny 19. století. Na hlavním oltáři obraz z roku 1859 od J. Kostěnce. Lavice pozdně rokokové.



Budeč


kostel sv. Petra a Pavla

Rotunda založená podle údajů psaných legend kolem roku 900 knížetem Spytihněvem. Je nejstarší dochovanou kamennou stavbou v Čechách. K ní byla koncem 12. století přistavěna hranolová věž. Ve 2. polovině 17. století byla ubourána původní apsida a postaven obdélný presbytář se čtvercovou sakristií. V téže době rotunda sklenuta kupolí a obezděna, její nadezdívka je z roku 1837. Kostel má oválnou loď s obdélným presbytářem, se čtvercovou sakristií po severní straně a s hranolovou věží s částečně dochovanými sdruženými okénky na severozápadní straně. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami, loď kupolí, sakristie a podvěží plochostropé. Hlavní oltář z roku 1881, upraven roku 1929 a místo obrazu umístěn gotický krucifix z konce 15. století. Šestiboká kamenná kazatelna z roku 1585.



Buštěhrad


kostel Povýšení sv. Kříže

Původně empírová zámecká kaple z let 1814-16 byla roku 1897 rozšířena na kostel. Jednoduchá obdélná stavba uvnitř s oválnou lodí prodlouženou obdélným přístavkem s polokruhovým presbytářem, za presbytářem sakristie s oratoří v patře. Loď je zaklenuta kupolí, presbytář konchou, přístavba má kazetový strop. Fasády jsou zdobeny pilastry, nad obdélným portálem je rovněž obdélné okno, celé průčelí je zakončeno trojúhelným štítem. Hlavní oltář z 1. poloviny 19. století, dva boční oltáře, kazatelna a křtitelnice z konce 19. století.



Dolín


kostel sv. Šimona a Judy

Původně gotický kostel, později několikrát upravovaný, dnes novogotický, s hodnotným interiérem.



Družec


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně gotický kostel z 1. poloviny 14. století, za třicetileté války byl roku 1634 vydrancován a vypálen. V letech 1688-90 byl prodloužen a barokně přestavěn. Věž s cibulovitou bání a lucernou, uvnitř zvon odlitý v roce 1484 pražským zvonařem mistrem Hanušem. Kostel je jednolodní, obdélný, s hranolovou věží a čtvercovou předsíní v západním průčelí a čtvercovým presbytářem se sakristií po severní straně. Presbytář sklenut křížovou klenbou, loď plochostropá. Na hlavním oltáři z 2. poloviny 17. století soška Panny Marie s Ježíškem z doby kolem roku 1400.



Dřetovice


kostel sv. Václava

Původně románský kostel, přestavěn goticky a barokně ve 2. třetině 18. století, kdy byla připojena západní věž. Je jednolodní, obdélný, s pětibokým presbytářem, obdélnou předsíní na severní straně lodi a hranolovou věží, zakončenou osmibokým jehlanem s lucernou, v průčelí. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami, loď plochostropá. Zařízení barokní, hlavní oltář z 2. čtvrtiny 18. století s obrazem sv. Václava z 19. století a barokní skupinou Nejsvětější Trojice v nástavci.



Dřínov


kostel sv. Lukáše

Kostel z roku 1300, upravený v 16. století.



Hobšovice


kostel sv. Václava

Gotický kostel upraven kolem roku 1850, kdy byla postavena i zděná zvonice místo původní dřevěné a osazena třemi zvony. Kostel byl opraven v letech 1998-2001 a 1. června 2002 slavnostně otevřen. Do kopule kostela byla dána zinková schránka, do které byl uložen výtisk Hobšovického zpravodaje, dopis o současném životě v obci a mince z 20. století.



Hořešovice


kostel sv. Petra a Pavla

Gotický kostel ze 14. století byl zbarokizován roku 1717. Hodnotné vybavení, především řezby. Dřevěná zvonice z 18. století.



Hospozín


kostel Stětí sv. Jana Křtitele

Kostel postaven roku 1595 na místě starší svatyně. Náleží do tzv. Velvarského okruhu renesanční architektury. Má cenný portál, mohutnou věž, bohatě řezaný oltář z konce 16. století, kamennou renesanční kazatelnu a renesanční figurální náhrobníky. V letech 1991-92 opravena střecha.



Hostouň


kostel sv. Bartoloměje

Původně gotický kostel, dnešní v podobě z počátku 18. století, věž z roku 1773. Roku 1857 byl opraven a postavena kruchta. Je jednolodní, obdélný, s obdélným presbytářem, polokruhově ukončeným, s osmibokou sakristií po severní straně, na západní straně lodi hranolová věž s cibulovou bání. Presbytář sklenut plackou, jeho závěr konchou, loď plochostropá. Zařízení různorodé z 18. století, zčásti upraveno v 19. století. Hlavní oltář barokní, sloupový z 2. poloviny 18. století, s obrazem sv. Bartoloměje od E. Dítěte z konce 19. století. Kazatelna barokní z 1. třetiny 18. století, varhany z 1. poloviny 19. století, kamenná křtitelnice z 2. poloviny 17. století.



Chržín


kostel sv. Klimenta

Gotický kostel ze 14. století, v 18. století barokizován a roku 1879 regotizován. Krov kostela opraven v roce 1997.



Kamenné Žehrovice


kaple Jména Panny Marie

Kaple postavena v letech 2006-09 občanským sdružením Žehrovák podle návrhu Ing. Arch. Tomáše Kocourka na místě kapličky zbourané v 70. letech 20. století. Je obdélná, polokruhově zakončená, se zvonem v průčelí.



Kladno


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Novorománský kostel postaven na místě původního gotického kostela z poloviny 14. století v letech 1898-1900 podle projektu architekta Ludvíka Láblera. Slavnostní vysvěcení se uskutečnilo 7. června 1900. Jedná se o trojlodní baziliku s obdélným, polokruhově ukončeným presbytářem, s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut křížově a konchou, hlavní a boční lodi kryty dřevěným kazetovým stropem. Zařízení novodobé. Ze starého kostela cínová křtitelnice z roku 1689, figurální náhrobník z roku 1574 a heraldický náhrobník z roku 1579.



kaple sv. Floriana

Hodnotná centrální barokní kaple od K. I. Dientzenhofera, základní kámen položen roku 1751, kaple dokončena roku 1872. Její půdorys tvoří kružnice, do níž je vepsán čtverec, kolem nich čtyři apsidální ramena. Na jižní straně je průčelí konkávně vyhloubené s dvojicí na koso postavených věží s jehlancovými helmicemi. Vnitřek sklenut kupolí na pendantivech, boční ramena konchami. Kupole má průměr 8,9 m a je zaklenuta ve výšce 16,2 m. Zařízení z 19. a 20. století.



bývalá synagoga

Novorenesanční stavba z roku 1884 postavena pražským stavitelem Emanuelem Brandtem na místě původního židovského domu. Má obdélníkový půdorys se segmentově vystupující apsidou. Západní průčelí je zdobeno černými mramorovými deskami se zlatými nápisy Starozákonného Desatera. Na ženské galerii jsou instalovány varhany a harmonium. Od roku 1939 je sídlem Husova sboru Církve československé husitské. Nová vnitřní úprava podle návrhu architekta E. Rebensteina je z roku 1967.



kostel Českobratrské církve evangelické

Barokizující evangelický kostel postaven roku 1895 stavitelem M. Blechou, vysvěcen 15. srpna 1896. O deset let později k němu byla přistavěna fara.



v části Dubí

kostel sv. Jana Křtitele

Původně gotický kostel připomínaný poprvé v roce 1352, roku 1526 upraven, dnes v úpravě z roku 1861. Jednoduchá stavba obsahuje středověké kněžiště.



v části Kročehlavy

kostel Nejsvětějšího Srdce Páně

Kostel z roku 1931 postaven podle návrhu Ing. J. Novotného. Je obdélný s věží v průčelí. Na průčelí reliéf Krista z roku 1931 od Jar. Volfa. Vnitřek plochostropý, zařízení novodobé.



v části Rozdělov

kostel sv. Václava

Moderní jednolodní kostel z let 1925-27, postaven v byzantském slohu podle plánů Františka Havleny. Základní kámen posvěcen 27. září 1925, kostel byl slavnostně vysvěcen 25. září 1927. Hlavní oltář je řezbou tyrolského mistra Ferdinanda Stufflesera z 19. století a zobrazuje zavraždění sv. Václava. Portál se sochou sv. Václava od sochaře Ladislava Vocelky, pěkná moderní vnitřní výzdoba. Věž kostela je vysoká 36 metrů a je zakončena 5 metrovým křížem.



v části Švermov - Hnidousy

kostel sv. Mikuláše

Secesní kostel z roku 1914. Je dvoulodní, s obdélným, polokrohově ukončeným presbytářem a hranolovou věží při průčelí. Presbytář sklenut valeně a konchou v závěru, dvoulodí plochostropé. Zařízení novodobé, hlavní oltář pseudogotický z 19. století.



v části Vrapice

kostel sv. Mikuláše

Kostel s gotickou lodí z doby kolem roku 1400. Presbytář tvoří původní románská rotunda z 1. čtvrtiny 13. stol. Kostel upraven v roce 1858, kdy byla přistavěna západní obdélná část, nově sklenuta apsida a přistavěna obdélná sakristie. Apsida sklenuta konchou, loď i sakristie plochostropé. Zařízení barokní, různorodé, hlavní oltář z doby kolem roku 1700, mramorová křtitelnice z konce 18. století.



Klobuky


kostel sv. Vavřince

Barokní kostel z let 1729-36 postaven na místě původního ze 14. století. Vysvěcen byl 25.10.1736 biskupem a hrabětem Rudolfem Šporkem. Důkladně opraven byl v roce 1885, kdy dostal dnešní podobu, poslední oprava se konala v letech 2002-04. Je jednolodní, obdélný, s obdélným presbytářem a čtvercovou sakristií po severní straně a nízkou hranolovou věží s jehlancovou střechou, též při severní straně. Loď i presbytář plochostropé. Vnitřní zařízení kostela pochází převážně z 19. století. Hlavní oltář je od Vendelína Kostečky z roku 1886, oltářní obraz sv. Vavřince je od Josefa Scheiwela. Varhany jsou z roku 1818. V polovině 16. století byla ke kostelu přistavěna zvonová věž. Původně byly ve věži tři zvony – Vavřinec z roku 1574 (1015 kg, vysoký 83 cm a průměr 108 cm), umíráček z roku 1588 (435 kg, vysoký 63 cm, průměr 82 cm), oba od zvonaře Brikcího z Cimperka a oba byly zrekvírovány v roce 1917. Jen umíráček se vrátil. Třetím zvonem byla Mária z roku 1612 od Jindřicha Senomatského (900 kg, výška 82 cm, průměr 104 cm). Dnes jsou v kostele jen dva zvony – Mária a umíráček.



Kmetiněves


kostel sv. Václava

Kostel ze 14. století s pozoruhodnou neomítnutou gotickou kamennou věží, barokizován roku 1730. V letech 1991-92 opraven krov a střecha, v roce 2002 provedeno statické zajištění kostela.



Knovíz


kostel Všech svatých

Gotický kostel ze 14. století, v 18. století přistavěna sakristie a roku 1846 pronikavě upraven. Opravován v letech 1894, 1908 a 1915. Je jednolodní, obdélný, s pětibokým presbytářem, pravoúhlou sakristií po severní straně a hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář, jehož závěr má masivní opěráky, je sklenut křížovou žebrovou klenbou, loď plochostropá, v sakristii křížová klenba s lunetami a se štukovým barokním polem. Zařízení romantizující z konce 19. století, na hlavním oltáři obraz Všech svatých od J. Heřmana.



Koleč


kostel Nejsvětější Trojice

Kostel z roku 1714, rozšířen v letech 1898-99. Je jednolodní, obdélný, se čtvercovým presbytářem, průčelí pseudobarokní. Presbytář sklenut plackou s lunetami, loď plochostropá. V interiéru byl hlavní oltář z roku 1783, rokokový, rámový, s obrazem Nejsvětější Trojice a sochami apoštolů sv. Šimona a Judy, kazatelna a křtitelnice byly rokokové z 2. poloviny 18. století. Zařízení se nedochovalo. U kostela hranolová patrová zvonice z roku 1779.



Kováry


kaple sv. Isidora

Pozdně barokní kaple postavena roku 1781. Je čtvercová se zaoblenými rohy a polokruhovým závěrem. Loď sklenuta plackou, závěr konchou.



Kvílice


kostel sv. Víta

Původně románský kostelík (připomínán roku 1366) roku 1884 vyhořel a roku 1886 byl nahrazen novorománskou stavbou dle plánů Rudolfa Štecha.



Ledce


kaple sv. Jana Křtitele

Kaple z roku 1782 rozšířena a novorománsky upravena roku 1866.



Libušín


kostel sv. Prokopa

Novogotický kostel z roku 1908 postaven podle plánů architekta Mockera z Třeboně. Je jednolodní, obdélný, s obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem a hranolovou věží v průčelí. Loď i presbytář plochostropé. Vnitřní zařízení slohově jednotné z 20. století. Oltář je od Bohumila Mudrocha z Prahy, varhany od Josefa Hubičky z Prahy, lavice od Jana Maštalíře z Libušína. Obrazy namaloval místní učitel Adolf Kolář a student uměleckoprůmyslové školy Adla Schön. Zvony z roku 1908 od Arnošta Diepolta z Prahy byly zabaveny roku 1942. Až roku 1999 byl pořízen zvon Libuše a v roce 2005 druhý zvon – Nejsvětějšího Srdce Páně. Od roku 1949 kostel postupně chátral až do roku 1991, kdy byly zahájeny opravy. Slavnostně vrácen svému účelu byl 30. října 1993, opravy dokončeny v roce 2001. Před kostelem socha sv. Prokopa z roku 1730.



kostel sv. Jiří

Kostel na hradišti, původně raně gotický (kněžiště z konce 13. století). V roce 1650 dostala chrámová loď dnešní podobu, barokně upraven v roce 1711, kdy byly opraveny portály a roku 1737, kdy byl vybudován kůr. V letech 1883 a 1906 byly proveden\y stavební opravy. Je jednolodní, obdélný, s obdélným presbytářem. Presbytář sklenut původní gotickou křížovou klenbou s žebry hruškovitého tvaru, loď plochostropá. Hlavní oltář raně barokní z roku 1683, portálový, sloupový, s obrazy sv. Jiří a sv. Markéty v nástavci. Za hlavním oltářem malovaná dřevěná rokoková oltářní stěna s obrazem sv. Jiří z 2. poloviny 18. století. Kazatelna raně barokní z roku 1683. Po roce 1990 byl kostel opraven, v následujících letech bylo poničeno vandaly vnitřní zařízení a ukradeny oltářní obrazy. Opravené varhany byly v roce 2012 přemístěny do kostela sv. Václava v Rozdělově. U kostela gotická osmiboká stupňovitá dřevěná zvonice, postavená kolem roku 1500, ve které se nacházely zvony z let 1504 a 1536 z dílny mistra Bartoloměje. V roce 2012 byla chátrající zvonice opravena, dosud v ní však chybí zvony.



Lidice


základy kostela sv. Martina

Gotický kostel připomínán roku 1352. Za husitských válek byl zničen, poté opraven. Podruhé byl zničen za třicetileté války, nový barokní chrám nechala postavit vévodkyně Marie Anna Toskánská. Později byl kostel ještě několikrát upravován. Zničen a srovnán se zemí nacisty v červnu 1942 spolu s celou obcí. Farář Josef Štemberka zastřelen společně s lidickými muži 10. června 1942. V červnu 2014 byl slavnostně odhalen keramický reliéf Panny Marie Lidické, který je umístěn na nově instalované oltářní mense.



Lukov


kostel sv. Jiří

Kostel byl původně rotundou ze 13. století. V 18. století byl doplněn lodí a průčelní věží. Tvoří ho obdélná plochostropá loď, presbytář se sakristií tvoří bývalá románská plochostropá rotunda. Průčelí zabírá hranolová věž s cibulovou bání a obdélný portál s okny s odsazeným polokruhem. Hlavní oltář rokokový z doby kolem roku 1779, panelový, s obrazem sv. Jiří od J. Heřmana z roku 1890.



Malíkovice


kostel Všech svatých

Původně gotický kostel ze 14. století, rozšířený roku 1826. Oltářní obraz od P. Maixnera z roku 1878.



Nabdín


kostel sv. Barbory

Kostel znám od roku 1384, upraven D. Spinetou roku 1695. Opraven v letech 1999-2001 podle návrhu ing. Otakara Hrdličky.



Neprobylice


kostel sv. Ducha

Kostel z roku 1741, upraven v 19. století, dnes uvnitř zchátralý.



Otruby


kostel sv. Jakuba Většího

23.4.2010

Gotický kostel, později barokizovaný a roku 1880 opět gotizovaný.



Otvovice


kaple sv. Prokopa

Pseudogotická kaple z roku 1846, postavena na místě původní kaple z roku 1716, v roce 1832 zbořené. Je obdélná, uvnitř nástropní malba z roku 1899 od J. Duchoně. Po první světové válce byly zrekvírovány dva zvony, po válce byly opatřeny nové. Kaple opravena v 90. letech 20. století.



Páleč


kostel Narození Panny Marie

Kostel cihlový z roku 1338, regotizován roku 1891. Uvnitř náhrobníky z počátku 17. století.



Páleček


kostel Navštívení Panny Marie

Pozdně barokní kostel z roku 1778. Kazatelna a hlavní oltář od řezbáře K. Hannela z roku 1778.



Pchery


kostel sv. Štěpána

Původně gotický kostel, rozšířen v trojlodí a barokně upraven roku 1706, nověji upraven v letech 1894-95. Je trojlodní, s pětibokým presbytářem s obdélnou sakristií na severní straně. Presbytář a hlavní loď sklenuty valenou klenbou s lunetami, boční lodi klenbou křížovou, sakristie je plochostropá. Hlavní oltář raně barokní, portálový, původně s obrazem Kamenování sv. Štěpána z doby před rokem 1677, kazatelna raně barokní z 2. poloviny 17. století. Obrazy z kostela odcizeny.



Pozdeň


kostel Stětí sv. Jana Křtitele

Kostel z roku 1854 od V. Štraybla. Na hlavním oltáři obraz od J. Hellicha.



Přelíc


kostel sv. Petra a Pavla

Kostel z 2. poloviny 14. století, rozšířený a upravený v 2. polovině 16. století. Dřevěná zvonice na zděné podezdívce ze 17. století.



Řisuty


kostel sv. Jakuba

Původně gotický kostel nově postaven v 18. století. Barokní dřevěná zvonice na podezdívce.



Slaný


kostel sv. Gottharda

Gotický kostel přestavěn ze starší románské svatyně z let 1131-50 v letech 1371, 1425 a poté do roku 1520. Trojlodní bazilika s hranolovou věží a vzácným portálem. Fresky uvnitř z 15. století opraveny roku 1890 Janem Heřmanem. Křtitelnice a zvony jsou z 15. století.



kostel Nejsvětější Trojice

Kostel z počátku 2. poloviny 17. století s věžicemi a kupolí, uvnitř s loretánskou kaplí a s bohatou výzdobou.



kostel sv. Václava



Husův sbor

Modlitebna Metodistické církve.



synagoga

Synagoga z roku 1865.



kaple Božího hrobu

Kaple z roku 1665.



Slatina


kostel sv. Vojtěcha

Původně gotický kostel, barokizovaný roku 1717. U něho přístupové schodiště a hranolová zvonice.



Smečno


kostel Nejsvětější Trojice

Původně gotický kostel z 3. čtvrtiny 14. století přestavěn goticko renesančně roku 1587. Hlavní oltář z dílny I.F.Platzera s obrazem od A. Tuwory z roku 1786.



Stochov


kostel sv. Václava

Původně gotický kostel ze 14. století, roku 1744 vybudována (snad podle plánů K. I. Dientzenhofera) barokní loď. Věž pochází z roku 1832.



Svárov


kostel sv. Lukáše

Kostel patrně z 2. poloviny 13. století, s mladším gotickým presbytářem, roku 1625 přistavěna boční kaple, zbarokizován v 18. stol, roku 1909 znovu opravován. Je jednolodní, obdélný, s pětibokým presbytářem s opěráky a hranolovou západní věží. Presbytář a sakristie sklenuty valenou klenbou s lunetami, loď a boční kaple plochostropé. Hlavní oltář rokokový z 2. čtvrtiny 18. století, rokoková kazatelna z 2. poloviny 18. století.



Svatý Isidor


kostel sv. Isidora

Raně barokní kostel z roku 1682 na samotě mezi Zlonicemi a Budenicemi, kam vedou aleje. Při něm hřbitov a hrobka rodiny Kinských.



Tuchlovice


kostel sv. Havla

Původně gotický kostel ze 14. století (v presbytáři zachována křížová klenba), později zbarokizován, roku 1844 přistavěna věž.



Tuřany


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Gotický kostel upravován v 18. století. V interiéru milostná soška Panny Marie Tuřanské, dnes nahrazena kopií. Celková oprava kostela v letech 1998-99.



Unhošť


kostel sv. Petra a Pavla

Původně gotický, kněžiště a část lodi vystavěny mezi lety 1180-1250, ve třicetileté válce vypálen. Věž s místností pro věžného přistavěna roku 1656. V roce 1702 kostel zajištěn opraven, roku 1715 zbarokizován a prodloužen o kůr a západní barokní štít, presbytář nově sklenut a po roce 1720 byla opravena věž. V 19. a 20. století byl několikrát opravován, naposledy v roce 1971. Kostel je jednolodní, obdélný, s trojboce ukončeným obdélným presbytářem s hranolovou věží po severní straně a s obdélným novodobým přístavkem při severní straně lodi. Presbytář i loď plochostropé. Hlavní oltář je pseudorenesanční z roku 1892, obraz patronů kostela namaloval Emil Dítě. Kazatelna a křtitelnice jsou z poloviny 18. století. V dlažbě čtyři náhrobní kameny a vchod do krypty. V přístavku lodi jsou jesličky od V. Andrese z let 1963-69. Na vnější straně kamenný náhrobek z roku 1707.



kaple sv. Barbory

Hřbitovní kaple byla postavena v letech 1702-03. Část jejího zdiva tvoří zbytky původní zvonice ze 14. století, která byla ve třicetileté válce, v roce 1639, vypálena. Posvěcena byla 21. června 1703. Kaple je obdélná, uvnitř plochostropá. Nástěnné malby uvnitř z počátku 18. století byly restaurovány v letech 1961-62 malíři Milanem Schillerem a Františkem Mayerhofferem, vnitřní zařízení bylo restaurováno roku 1963.



Velvary


kostel sv. Kateřiny

Původně gotický kostel je poprvé připomínán jako farní v roce 1337. Nejcennější dochovanou částí pozdně gotické přestavby z let 1450-87 je dnešní sakristie a fragmenty nástěnných maleb. Roku 1580 kostel vyhořel, renesanční úpravy z let 1580-1604 se zachovaly uvnitř kostela v podobě literátské kruchty a zaklenutí lodi sítí štukových žeber. V letech 1692-94 byl kostel upraven v barokním slohu architektem Pavlem Ignácem Bayerem. Vnější renesanční i barokní prvky zanikly s novogotickou přestavbou kostela počátkem 20. století. Kostel je jednolodní, obdélný, s užším obdélným, pětiboce ukončeným presbytářem s hranolovou věží po severní straně. loď presbytář s opěráky, presbytář sklenut síťovou klenbou se štukovými žebry polokruhového profilu na renesanční konzoly, loď sklenuto síťovou klenbou na konzolys andílčími hlavičkami a volutami, dvě třetiny lodi prostupuje renesanční nepravidelná trojramenná kruchta na sloupových arkádách, podklenutá křížově. Hlavní oltář z 3. čtvrtiny 18. století s obrazem v nástavci od J. V. Hellicha z roku 1858. Kazatelna raně barokní z let 1686-9, křížová cesta rokoková z roku 1768, křtitelnice pozdně barokní z 2. poloviny 18. století.



kostel sv. Jiří

Goticko-renesanční kostel postaven na hřbitově v letech 1613-16 italským stavitelem B. Santini Malvazione, roku 1667 opraven zedníkem B. Pristym. V 18. století přistavěna sakristie, v letech 1898 a 1908 kostel upravován, roku 1930 restaurován. Je jednolodní, obdélný, s polokruhovým závěrem a se čtvercovou sakristií po východní straně. Vnitřek s neodlišeným presbytářem sklenut valenou klenbou s lunetami. Zařízení barokní z doby kolem roku 1680 a kolem roku 1700. V kostele byl hlavní oltář od J. J. Harschera z roku 1698, akantový, rámový, s obrazem sv. Jiří od P. Maixnera z roku 1879 a původním obrazem archanděla od Fr. V. Tobiáše, oltář dnes bez obrazů.



kostel Všech svatých

Původně raně gotický kostel v části Malovary ze 14. stol, zčásti barokizovaný kolem roku 1700, upravený roku 1853. Je jednolodní, obdélný, s obdélným presbytářem se čtvercovou sakristií po východní straně a s obdélnou předsíní po jižní straně lodi a drobnou zděnou zvonicí. Presbytář sklenut polem křížové žebrové klenby, loď plochostropá. Prošel několika opravami, poslední proběhly v letech 1997-2000. Zbytky kostelního mobiliáře je možné shlédnout v Městském muzeu Velvary.



bývalý kostel církve evangelické



Vraný


kostel sv. Jana Křtitele

Pozdně barokní kostel postaven v letech 1751-61 na místě původního románského kostela. Jeho autorem je Otto Gabriel Juschka. V roce 1908 byla provedena rekonstrukce kostela včetně dostavby, kterou provedl architekt Josef Fanta. Při ní byla zvýšena věž na 37 metrů. Kostel je jednolodní, obdélný, s obdélným, polokruhově ukončeným presbytářem a dvojicí čtvercových sakristií po jeho stranách, nad trojosým průčelím hranolová věž, krytá mansardovou bání s lucernou. Presbytář i loď sklenuty plackami, oddělenými valenými pasy. Na klenbách fresky ze života sv. Jana Křtitele od Jana Václava Spitzera z roku 1760. Zařízení jednotné, rokokové, obraz na hlavním oltáři je od Ignáce Viktorina Raaba, řezbářské práce jsou z dílny Ignáce Platzera.



Zlonice


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Z původního kostela, uváděného již roku 1352, se zachovala zejména renesanční cínová křtitelnice a krásná dubová skříň zazděná v sakristii. Barokní přestavba kostela proběhla v letech 1727-35 patrně podle plánů K. I. Dientzenhofera. Kostel je křížového půdorysu s dvojicí cibulovitých věží a bohatou vnitřní výbavou. Věže byly dokončeny až roku 1744. Restaurace kostela byla provedena v letech 1896-98 arch. J. Fantou podle návrhu prof. Bedřicha Ohmanna. Ozdobné mříže navrhl J. Fanta, sochařskou výzdobu průčelí vytvořil prof. St. Sucharda, nástropní malby z let 1909-11 jsou dílem Ad. Liebschera. Zvenku byl kostel opravován v roce 1935. O své staré zvony přišel kostel za první světové války. Rozsáhlá oprava v letech 1992-94, v letech 1995-96 opravena fasáda, roku 1992 oprava varhan, v letech 2000-01 restaurován oltář Panny Marie Loretánské.



Zvoleněves


kostel sv. Martina

Původně gotický kostel doložen roku 1352, barokizován asi roku 1745, upraven v 19. století. Je jednolodní, obdélný, s obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem se sakristií s oratoří v patře po severní straně a s průčelním přístavkem vyvrcholeným věží s cibulovou bání na západní straně lodi. Kostel kryt souvislou mansardovou střechou. Presbytář sklenut polem křížové žebrové klenby s konzolami, loď plochostropá. Hlavní oltář barokní z konce 17. století, kazatelna a křtitelnice rokokové z 2. třetiny 18. století. V letech 1994-95 opravena střecha a v letech 2002-03 fasáda.



Želenice


kostel sv. Jakuba Většího

Kostel s románskou lodí z 12. století, presbytářem z 2. čtvrtiny 13. století, přestavěn goticky v 2. polovině 14. století, upraven v letech 1650-52 a roku 1855. Je jednolodní, obdélný, s trojboce uzavřeným presbytářem v šíři lodi, s obdélnou sakristií po severní straně. Presbytář sklenut křížovou klenbou, loď a sakristie plochostropé. Hlavní oltář rokokový z 2. poloviny 18. století, se sochami sv. Petra a Pavla, obrazem od K. Javůrka z roku 1897 a s bočními rokokovými brankami. U kostela dřevěná zvonice na šestiboké podezdívce původem ze 16. století, upravena v 18. století.



Žilina


kostel Narození Panny Marie

Pozdně barokní kostel z roku 1770 je jednolodní, obdélný, s vížkou v průčelí a obdélným, zevně trojboce, uvnitř polokruhově uzavřeným presbytářem. Bohatě členěné průčelí, zakončené trojúhelníkovým štítem a vyvrcholeno hranolovou věží. Presbytář sklenut plackou a v závěru konchou, loď plochostropá, podvěží sklenuto plackou. Hlavní oltář z doby kolem roku 1700, barokní, rámový, s pozdějším obrazem Narození Panny Marie od F. X. Palka.