okres Hradec Králové

Seznam obcí:
Babice, Boharyně, Černilov, Čibuz, Dobřenice, Dohalice, Hlušice, Holohlavy, Hradec Králové, Hrádek, Chlum, Chlumec nad Cidlinou, Jeníkovice, Klášter nad Dědinou, Kobylice, Kratonohy, Krňovice, Ledce, Lhota pod Libčany, Libčany, Libřice, Lochenice, Loučná Hora, Lovčice, Lubno, Lučice, Lužec nad Cidlinou, Měník, Mlékosrby, Neděliště, Nechanice, Nepolisy, Nový Bydžov, Ohnišťany, Osice, Petrovice, Prasek, Praskačka, Probluz, Sedlice, Sendražice, Skochovice, Skřivany, Smidarská Lhota, Smidary, Smiřice, Stará Voda, Starý Bydžov, Stěžery, Stračov, Suchá, Světí, Třebechovice pod Orebem, Všestary, Výrava, Vysočany, Vysoký Újezd

Babice


kostel sv. Petra a Pavla

Pseudorománský kostel postaven na místě staršího v letech 1873-74. Postaven na křížovém půdorysu s půlkruhově uzavřeným presbytářem a hranolovou věží po jižní straně. Sklenut křížovou klenbou do pásů. Zařízení pseudoslohové, současné se stavbou. Oltářní obraz sv. Václava od K. Javůrka, v lodi pozdně gotická socha Madony z doby kolem roku 1500.



Boharyně


kostel sv. Bartoloměje

Původně gotický kostel připomínán roku 1384, obnoven roku 1650, přestavěn roku 1783 pozdně barokně a upraven roku 1865 pseudoslohově. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem se čtvercovou sakristií v ose a s hranolovou věží před západním průčelím. Presbytář sklenut nízkou šestidílnou kupolí, loď plochostropá. Hlavní oltář rokokový po roce1783 s obrazem sv. Bartoloměje asi z 1. poloviny 19. století.



Černilov


kostel sv. Štěpána

Barokní kostel z let 1752-56 postaven podle plánů Donata Morazziho z Chrudimi na místě staršího zmiňovaného již roku 1271. Vyhořel roku 1880, v roce 1882 obnoven. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým obdélným presbytářem s čtvercovou sakristií v ose a hranolovou věží před jižním průčelím. Kostel je plochostropý, vnitřek upraven pseudoslohově koncem 19. století. Ve věži, vysoké necelých 40 metrů, jsou dva zvony z roku 1970 – větší váží 620 kg, menší 324 kg. Nad presbytářem se tyčí osmiboký sanktusník. V presbytáři je umístěn hlavní oltář se sochami sv. Štěpána, sv. Petra a sv. Pavla, pískovcová křtitelnice je z roku 1895. V kryptě je pochován zakladatel kostela Jan František Nejedlý.



kostel Českobratrské církve evangelické

Novorománský kostel, jehož stavba byla zahájena v roce 1830, roku 1882 byla provedena jeho úprava s věží a dvěma zvony podle návrhu architekta M. Blechy z Prahy. Byl postaven na místě, kde stál původně dřevěný kostel evangelického sboru helvetského vyznání z roku 1786. Kostel je jednolodní, obdélný, má okrouhlou apsidu na východě a věž nad západním průčelím. Loď a kněžiště mají rovný strop, na čelní stěně je zavěšena kazatelna, na kůru jsou jednomanuálové varhany. V levé stěně vstupní síně je vsazena pamětní deska připomínající zahájení stavby v roce 1830.

farní sbor

evangelický kostel

Původně dřevěný kostel evangelického sboru augsburského vyznání z roku 1789. Na jeho místě postaven nový zděný, vysvěcený 12. prosince 1824. Věž přistavěna roku 1889. Je to jednolodní obdélná stavba s půlkruhově uzavřeným presbytářem, s úzkou věží nad západním průčelím. Loď je plochostropá, osvětlují ji tři páry oken. Oltář novoklasicistní z 2. poloviny 19. století, kazatelna pozdně rokoková z doby kolem roku 1800. V roce 1978 přebudoval kostel tehdejší MNV na smuteční obřadní síň.



Čibuz


kostel sv. Václava

Renesanční kostel z roku 1601, přestavěný po požáru roku 1750.



Dobřenice


kostel sv. Klimenta

Barokní kostel z roku 1740 postaven na místě staršího dřevěného kostelíka z 13. století. Postaven byl během 14-ti měsíců a 23. listopadu 1740 byl vysvěcen. Je jednolodní, obdélný, s hranolovou věží nad pravoúhlým presbytářem, po jehož stranách jsou oratoř a sakristie. Presbytář sklenut elipsovitou kupolí, loď uzavřena valenou klenbou se štukovým zrcadlem a s lunetami, klenba pokryta bohatou štukovou dekorací. Hlavní oltář rokokový kolem roku 1740, znázorňující jako celek zázrak sv. Klimenta. Uprostřed lodi hrobka Dobřenských. Původní varhany jsou používány dodnes.



Dohalice


kostel sv. Jana Křtitele

Novogotický kostel postaven v letech 1894-96 podle návrhu L. Lábera na místě původního gotického kostela, nově vystavěného barokně roku 1742 jako klenutá centrálně oválná stavba s lucernou, která se zřítila roku 1888. Kostel je síňové trojlodí s polygonálně ukončeným presbytářem, s obdélníkovou sakristií po jižní straně a hranolovou věží před západním průčelím. Vnitřek je zaklenut křížovou žebrovou klenbou. Zařízení pseudogotické od J. Krejčíka z Prahy z roku 1896.



Hlušice


kostel sv. Václava

Kostel byl původně zámeckou barokní kaplí postavenou v letech 1748-49 a zasvěcenou sv. Barboře. V letech 1903-04 celkově opraven a zasvěcen sv. Václavu. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem. Vnitřek plochostropý, zařízení pseudorenesanční z roku 1904, kamenná křtitelnice z roku 1905.



Holohlavy


kostel sv. Jana Křtitele

Původně gotický děkanský kostel doložený roku 1357, upravený renesančně roku 1584 s pozoruhodným barokním průčelím z 1. poloviny 18. století. Kostel byl znovu vysvěcen 23.9.1984. Po náročné rekonstrukci znovu od 19. listopadu 2001 bijí hodiny na věži kostela.



Hrádek


kostel sv. Jiří

Původní kostel připomínán roku 1384, dnešní raně barokní z roku 1690. Barokní věž přistavěna o něco později, kostel obnoven roku 1891. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží před západním průčelím. Presbytář i loď sklenuty křížově. Hlavní oltář raně barokní z roku 1678, na něm obraz od J. Scheiwla z roku 1882.



Chlum


kostel Proměnění Páně

Původně gotický kostel připomínaný roku 1384, přestavěn roku 1740 a později empírově.




Chlumec nad Cidlinou


kostel sv. Voršily

Děkanský kostel postavila pernštejnská stavební huť pod vedením mistra Petra v letech 1536-43. Je projevem smíšení dvou slohů - pozdní gotiky a renesance. Je trojlodní s hranolovou věží a cibulovitou bání, má trojboce uzavřený presbytář a severní portál nese renesanční ostění. Trojlodí chrámu je sklenuto křížovou klenbou s hřebíky, kruchta je trojramenná, presbytář má valenou klenbu. Převážná část původně atikou zakončené věže byla jako pozdně renesanční hláska postavena nepochybně až na přelomu 16. a 17. století současně s kruchtou stejného stylu. Věž je doložena roku 1617 zmínkou o hlásném, od roku 1618 nesla hodiny. Kostel vyhořel v roce 1634, opraven do roku 1637, znovu vyhořel roku 1677. Východní štít pochází z obnovy kostela po požáru v roce 1677. Nástavbu novogotické oratoře nad severní sakristií z doby po roce 1836 provedl A. Velich. Cínová křtitelnice pochází ze 16. století. Vnitřní zařízení kostela pozdně rokokové po požáru z konce 18. století.



kostel Nejsvětější Trojice

Hřbitovní, do roku 1544 farní, kostel vznikl na románských základech jako cihlová gotická stavba. Je plochostropá s trojbokým presbytářem a dřevěnou hranolovou věží. Baroková polychromová kruchta pochází ze 17. století, pod ní je Pieta z roku 1564. Někdy kolem poloviny 19. století byla připojena západní příčná loď, která je v interiéru odlehčena slepými arkádovými nikami, střechy byly výrazně sníženy, a nad křížením byla vztyčena dřevěná vížka. Kostel byl mnohokrát opravován a přestavován, takže dnes je stavbou zcela bezslohovou.



kaple Zvěstování Panny Marie

Zámecká kaple byla založena roku 1740, mezi lety 1741-45 byla postavena centrální loď. Věž, radiální hmoty sakristie a oratoře byly postaveny do roku 1765, kdy byla kaple dokončena. Stavba byla snad opožděnou realizací projektu J. Santiniho. Do roku 1935 sloužila šlechtě za rodinnou hrobku. Při rekonstrukci v 60. letech 20. století byly omylem zbořeny sakristie, oratoř i západní opěrné piliře.



Zubatovská kaple

Empírová kaple - hrobka chlumeckého poštmistra Aloise Zubatého od J. Wunderlicha - z roku 1836, dokončena až roku 1842. Opravena byla v roce 1870. V její kryptě je pochován také mecenáš Boženy Němcové Josef Šafránek (1806-1880). V průčelí sloupy a trojúhelníkový štít, před průčelím sochy andělů od Suchardy, uvnitř obraz Vzkříšení od J. Hellicha z roku 1838.



kostel Církve československé husitské

Husův sbor postaven ve 30. letech 20. století.



Jeníkovice


kostel sv. Petra a Pavla

Barokní kostel postaven v letech 1741-45 na místě původního, připomínaného roku 1385. V roce 1901 novorenesančně opraven po propadnutí klenby. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem, čtvercovou sakristií v ose a hranolovou věží před jižním průčelím. Vnitřek plochostropý. V interiéru hodnotné dřevěné plastiky z doby kolem roku 1740, dlabaná kamenná křtitelnice snad z 15. století.



Klášter nad Dědinou


kostel sv. Jana Křtitele

Kostel postaven patrně v 16. století v místech bývalého kláštera. Portálový oltář a kazatelna z 2. poloviny 17. století.



evangelický kostel

Kostel původně empírový z roku 1785, novorománsky přestavěn v 19. století./p>


Kobylice


hřbitovní kaple



Kratonohy


kostel sv. Jakuba Většího

Původně gotický cihlový kostel, připomínán roku 1384, přestavěn barokně v letech 1707-10. Je jednolodní, obdélný, s trojboce uzavřeným presbytářem se sakristií s panskou oratoří v patře po severní straně a s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut jedním polem valené klenby s lunetami a v závěru konchou, loď dvěma poli valené klenby s lunetami. Hlavní oltář zřízen roku 1710 podle oltáře sv. Jakuba z Compostelly: štuková jeskyně, v níž je uprostřed dřevěná socha sv. Jakuba. Barokní dřevěná kazatelna ve tvaru velryby s otevřenou tlamou z doby kolem roku 1710. Cenný interiér je inspirovaný španělským barokem.



Krňovice


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel připomínán roku 1359, v roce 1778 vyhořel a nově postaven pozdně barokně podle plánu opočenského stavitele J. Hejzlara a tesaře J. Hrubého v letech 1781-83 V. Runkasem z Hradce Králové. Znovu vyhořel roku 1835 a obnoven v letech 1836-37. Kostel je jednolodní, obdélný, se segmentově uzavřeným presbytářem a čtvercovou sakristií po jižní straně. Presbytář sklenut jedním polem placky a valeně, loď třemi poli placky do pásů. Hlavní oltář rámový.



Ledce


kostel sv. Maří Magdalény

Gotický kostel z počátku 15. století. V roce 1614 byl kostel opravován, kostelní předsíň byla přistavěna roku 1736. V interiéru zajímavá zděná kazatelna a uprostřed kostela dřevěný gotický sloup, trám podpírající dřevěný strop. Na kůru jsou varhany miniaturních rozměrů. Na hlavním oltáři je obraz sv. Maří Magdalény. V kostele jsou též náhrobní kameny rytířů ze Šarova.



Lhota pod Libčany


kaple Nejsvětější Trojice

Kaple postavena roku 1900 J. Hrochem. Kamenný oltář z roku 1903 ze sochařské školy v Hořicích.



Libčany


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Románský kvádříkový kostel s jižním portálem z doby kolem roku 1225, upraven pozdně goticky na přelomu 15. a 16. století. Koncem 17. století vnitřek kostela zbarokizován a po stranách presbytáře přistavěny oratoře, v 1. polovině 18. století vnitřek zčásti zařízen Braunovou dílnou. Roku 1909 byla zrušena dřevěná zvonice a na západním průčelí přistavěna věž, která byla později snesena a dřevěná zvonice znovu zřízena. Kostel je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem. Presbytář i loď sklenuty valenou klenbou s lunetami, v západní části lodi tribuna nesená dvěma románskými sloupky s kubickými hlavicemi. Ve zvonici jsou tři zvony.



Libřice


kostel sv. Michala archanděla

V jádře gotický kostel připomínán roku 1356, zbarokizován v 1. polovině 18. století. Je jednolodní s pravoúhlým presbytářem se sakristií v ose, s masivní hranolovou věží v šíři lodi v západním průčelí. Presbytář a sakristie zaklenuty valenou klenbou, loď plochostropá. Vnitřní zařízení novorenesanční.



Lochenice


kostel Narození Panny Marie

Pozdně barokní kostel z let 1784-86 na místě gotického ze 14. století, z něhož se zachovala věž.



Loučná Hora


kostel sv. Jiří

Pozdně barokní, centrální roubená dřevěná stavba (dříve omítnutá) s mansardovou střechou z let 1778-80. V roce 1837 byl kostel upraven, byl nově omítnut, hliněná podlaha nahrazena cihlami a střecha pobita šindelem. Poté byl ještě několikrát opravován, ale od počátku 20. století postupně chátral, až byl v roce 1928 uzavřen. V roce 1934 byly provedeny nutné zabezpečovací práce, řádné opravy se však kostel nedočkal do roku 1958. Kostel je symetrický podle podélné osy, k centrální čtvercové lodi se zkosenými rohy se na východě připojuje pravoúhlý presbytář se zkosenými rohy a čtvercovou sakristií v ose, na západě prostor pro kruchtu, rovněž čtvercový se zkosenými rohy a s pravoúhlou předsíní v ose. U kostela stojí stupňovitá dřevěná zvonice z 1. třetiny 20. století.



Lovčice


kostel sv. Bartoloměje

Barokní kostel z roku 1714 se soudobou zděnou zvonicí. Zařízení pozdně rokokové z konce 18. století. Obraz Rodiny Páně od J. Mauthausera z roku 1860.



Lubno


hřbitovní kaple



Lučice


kostel sv. Benedikta

Kostel připomínán roku 1369, dnešní podoba barokní z roku 1718. U kostela velmi cenná dřevěná zvonice z 16. století, zvon je z roku 1586.



Lužec nad Cidlinou


kostel sv. Jiří

Kostel původně středověký, přestavěn roku 1680, roku 1853 byla dřevěná zvonice nahrazena věží. Opraven byl v letech 1939-40.



Měník


kostel sv. Václava a Stanislava

Kostel připomínaný roku 1384, nově vystavěn roku 1686 a obnoven roku 1730. Je to roubená omítnutá stavba lidového raného baroka, postavená z trhanic. Vedle kostela dřevěná polygonální zvonice z roku 1689, nově opravená.



Mlékosrby


kostel sv. Filipa a Jakuba

Kostel z roku 1709 s hrobkou Kinských z roku 1818 byl roku 1882 zcela přestavěn novorománsky.



Neděliště


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně gotický kostel ze 14. století byl přestavěn renesančně roku 1555 a barokně včetně rozšíření roku 1702. V nice presbytáře socha Panny Marie, patrně od J. F. Pacáka.



Nechanice


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel původně z doby před rokem 1228, zbarokizován v letech 1690-92 nákladem hraběte Arnošta Schaffgotsche, vyhořel roku 1827. Dnešní empírový z roku 1833 od Josefa Opolzera ze Sobotky. Restaurován roku 1887, nová báň na věži je z roku 1894. Je trojlodní, s pětiboce uzavřeným presbytářem, s čtvercovou sakristií v ose a hranolovou věží před západním průčelím. Presbytář, uvnitř půlkruhově uzavřený, sklenut valenou klenbou a konchou s lunetami. Trojlodí rozděleno hranolovými pilíři, hlavní loď sklenuta pěti poli placky, boční lodi pěti poli valené příčné klenby. Vnitřní zařízení většinou z 1. poloviny 19. století a částečně barokní.



Nepolisy


kostel sv. Maří Magdalény

Kostel původně připomínaný roku 1391 jako dřevěný, roku 1707 postaven barokní zděný kostel. Ten zbořen a v letech 1896-1901 nahrazen dnešním novorománským kostelem s vysokou věží a se soudobým vybavením.



Nový Bydžov


kostel sv. Vavřince

Gotický kostel založen před rokem 1305, část svěcená již roku 1311, dokončen byl během 14. století. Do roku 1641 byl zasvěcen Matce Boží. Patří mezi nemnoho městských kostelů v Čechách nedotčených puristickými přestavbami. V původní podobě dochována základní hmota kostela s dlouhým presbytářem, pseudobazilikálním trojlodím, severozápadní věží a severní předsíní. Dílčí úpravy v 16.-18. století se týkaly zejména zakončení věže, jejíž nynější podoba je po velkém požáru v roce 1817. Trojlodí, pětiboce uzavřené kněžiště a předsíně jsou sklenuty křížovou žebrovou klenbou s cihlovými poli, sakristie dvěma poli křížové klenby bez žeber s nástropními štukaturami. Zařízení barokní, hlavní raně barokní oltář z roku 1680 zdobí obrazy Jana Jiřího Heinsche - Umučení sv. Vavřince a Korunování Panny Marie z roku 1683. Ve věži jsou tři zvony - Václav (1507), Median (1574) a Vavřinec (1999).



kostel Nejsvětější Trojice

Původně luterský kostel z let 1601-20, přestavěný barokně v letech 1717-18 M. Rosim, kdy získal miniaturní dvouvěžové průčelí.



kostel Sedmibolestné Matky Boží



synagoga

Původní synagoga byla po druhé světové válce přestavěna na modlitebnu Českobratrské církve evangelické a slavnostně vysvěcena 27.3.1949.



kostel Církve československé husitské



kostel sv. Jakuba Většího

v části Metličany

Pozdně barokní kostel vystavěn na místě středověkého hrádku v letech 1768-75 Františkem Kermerem snad s použitím starších plánů K. I. Dientzenhofera. Podélná jednolodní stavba s hranolovou věží má loď sklenutou plackou do pásů s polovalenými klenbami, knežiště kopulí.



Ohnišťany


kostel sv. Václava

Původně gotický kostel, připomínaný roku 1412, byl postaven na místě rotundy (postavena před rokem 1300), upraven pozdně goticky roku 1505. Loď znovu postavena novorenesančně roku 1626. Kostel obnoven po požáru roku 1804, v 19. století dále postavena věž na místo původní dřevěné zvonice. Je jednolodní, obdélný, s polygonálně uzavřeným presbytářem, s hranolovou věží nad západním průčelím. Zařízení pseudobarokní a pseudorománské z 2. poloviny 19. století, na hlavním oltáři obraz Zavraždění sv. Václava od A. Seiferta z Vrchlabí z roku 1871.



Osice


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně cihlový gotický kostel, připomínaný roku 1352, přestavěn barokně roku 1701. Je jednolodní, obdélný, s presbytářem uzavřeným nepravidelně pětiboce, jeho severovýchodní stěna je delší a presbytář ukloněn k jihovýchodu. Před západním průčelím je dvoupatrová hranolová věž s cibulí. Presbytář sklenut jedním polem křížové žebrové klenby a v závěru paprsčitě, loď klenuta třemi poli valené klenby s lunetami. Vnitřní zařízení z 18. století, hlavní oltář pseudoklasicistní z doby kolem roku 1885.



Petrovice


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Barokní kostel z let 1724-37 postaven na místě dřívějšího, připomínaného již roku 1350. Loď kostela sklenuta roku 1724, prodloužena 1726, věž a presbytář stavěny v letech 1730-37. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem a věží se sakristií v přízemí po severní straně. Presbytář sklenut dvěma poli placky do pásů, loď sklenuta třemi poli křížové klenby. Hlavní oltář původní, obnoven roku 1749 s původními sochami sv. Petra a Pavla a obrazem Panny Marie z roku 1888.



Prasek


kaple Božského Srdce Páně

Novogotická kaple z let 1898-1900 vystavěna A. Jedličkou. Oltáře a kazatelna od řezbáře Žabky z Nového Bydžova.



Praskačka


kostel Nejsvětější Trojice

Původně barokní kostel postaven roku 1748, přestavěn novoklasicky roku 1848. Je jednolodní, obdélný, s trojboce ukončeným presbytářem a hranolovou věží nad průčelím. Loď sklenuta dvěma poli placky, presbytář plackou a konchou s lunetami. Zařízení pseudorenesanční.



Probluz


kostel Všech svatých

Raně barokní kostel z let 1690-91 postaven na místě románského z konce 11. století, vypáleného Švédy roku 1632. Věž vyhořela roku 1866, po požáru snížena a nově upravena. Kostel je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem, s obdélnou sakristií po severní straně a hranolovou věží před západním průčelím. Loď sklenuta dvěma poli valené klenby s lunetami, presbytář sklenut valeně s lunetami. Zařízení jednotné raně barokní z konce 17. století.



Sedlice


hřbitovní kaple



Sendražice


kostel sv. Stanislava

Kostel s mohutnou věží v jádru gotický, zbarokizován začátkem 18. století.



Skochovice


kostel

Hřbitovní kostel z roku 1908.



Skřivany


kostel sv. Anny

Barokní kostel z roku 1720. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhle uzavřeným presbytářem. Presbytář je sklenut valenou klenbou se stýkajícími se lunetami, loď plochou klášterní klenbou s lunetami. Původně ho nechal postavit jako zámeckou kapli Nanebevzetí Panny Marie tehdejší majitel Skřivan Jan Václav hrabě z Bubna a Litic a jeho manželka Karolina Anna, rozená Beková. Původně sloužila pouze pro potřeby zámku, později začala sloužit obci jako kostel Rodiny Páně, roku 1842 byl zasvěcen sv. Anně. Pod kostelem je krypta, ve které spočívá Marie Ledvinková a její synové Petr a Gustav, s Gustavem je zde i jeho žena a jejich děti. Roku 1895 byly zakoupeny nové varhany. Zvonice je nově postavená v roce 2004 jako pravdivá replika původní. Ve zvonici je zvon z roku 2006, protože původní zvony se nedochovaly – zvon z roku 1695 byl zcizen v roce 2000, zvon z roku 1719 byl během první světové války zrekvírován.



Smidarská Lhota


kaple Sedmibolestné Panny Marie

Barokní kaple postavena nad starší sochou Piety, která je významným barokním dílem z roku 1730. V roce 1760 byla postavena dřevěná kaple, později nahrazena zděnou, v roce 1875 přestavěnou a vysvěcenou 15. září 1876. Oprava kaple byla provedena v roce 2012.



Smidary


kostel sv. Stanislava

Barokní kostel postaven roku 1752 na místě původního gotického dřevěného z roku 1540. V roce 1847 byl opraven.



Smiřice


kostel Zjevení Páně

Zámecký kostel z let 1699-1713. Základní kámen byl položen roku 1699, ale již roku 1700 byla stavba přerušena tragickou smrtí tehdejších majitelů panství. Roku 1711 se v kostele už křtilo. Architektura vrcholného baroka je připisována Kryštofu Dientzenhoferovi. Je postavena na půdorysu elipsy se zvlněnými stěnami. Hlavní oltář s velice vzácným obrazem od Petra Brandla Klanění Tří králů z roku 1727. Rokokovou kazatelnu nejspíše provedl hradecký řezbář Karel Devoty asi na přelomu 60. a 70. let 18. století. Pseudobarokní varhany dnes čekají v depozitáři na restaurování, kostel je vybaven elektronickými varhany. Vyřezávané lavice pocházejí z doby kolem roku 1700. Ke kostelu přiléhá čtyřboká věž vysoká 49 metrů, na vrcholku je ozdobena osmicípou hvězdou. Byla dostavěna v roce 1705. Ve věži je zavěšen zvon Egidius (sv. Jiljí) vážící 1400 kg, který ulil kutnohorský zvonař Jakub Ptáček v roce 1519. Koncem 70. let 20. století byla zahájena náročná rekonstrukce trvající téměř 30 let. Kostel byl znovu otevřen v květnu 2002.

zámecká kaple

Stará Voda


kostel sv. Václava

Gotický cihlový kostel z 2. poloviny 14. století byl raně barokně upraven v 17. století. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem. Presbytář klenut křížovou žebrovou klenbou, loď je plochostropá. Hlavní oltář z roku 1679 od truhláře P. Vaňka z České Třebové, na oltáři obraz sv. Václava. Kazatelna raně barokní z 3. čtvrtiny17. století. Kostel znovu vysvěcen po opravě v roce 2008. Nedaleko kostela zvonice, patrně z 16. století, ve které se dochoval jediný zvon z roku 1604. Ostatní dva zvony byly zrekvírovány za světových válek.



Starý Bydžov


kostel sv. Prokopa

Původně velký dvouvěžový románský kostel z počátku 13. století. Z původní stavby zachováno zdivo lodi se třemi úzkými okénky a s výběhy stěn věží. Presbytář upraven goticky ve 14. století. V 16. století postavena na místě románského dvouvěží mohutná západní věž, později byl kostel upravován renesančně a barokně, důkladně opraven roku 1938. Je jednolodní, obdélný, s pětiboce uzavřeným presbytářem, původní kryptou, před západním průčelím mohutná hranolová věž. Obdélná loď má křížovou klenbu, presbytář je zakončen obloukem Zařízení kostela je rokokové z doby kolem roku 1770, hlavní oltářní obraz od J. G. Koeppela z roku 1732, renesanční náhrobníky z 16. století. V mohutné hranolové věži je zvon Pražan od Brikcího z Cimperka z roku 1587. Dne 18. ledna 2007 kostel značně poškodila vichřice, po které se ve zřícené věžičce našla pamětní schránka.



Stěžery


kostel sv. Marka

Původní kostel doložen k roku 1384, zbořen roku 1830. Na jeho místě postaven do roku 1832 patrně J. Kurzem nový, empírový. Opraven byl roku 1936. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhle uzavřeným presbytářem a hranolovou věží nad západním průčelím. Loď sklenuta dvěma plackami, presbytář jednou. Zařízení z doby kolem poloviny 19. století. Z původního kostela zachována nevelká řezba Piety z doby kolem roku 1740.



Stračov


kostel sv. Jakuba

Novorománský kostel postaven roku 1905 na místě kostela z let 1844-48, zbořeného roku 1894. Je jednolodní, obdélný s půlkruhově uzavřeným presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut valeně, loď plochostropá. Vnitřní zařízení současné se stavbou, obraz na hlavním oltáři z roku 1848.



Suchá


kostel Nejsvětější Trojice

Novogotický kostel postaven v letech 1885-87 na místě původního gotického kostela, zbořeného roku 1885. Postaven podle plánu V. Šmída stavitelem J. Pošepným z Jilemnice. Je jednolodní, obdélný, s polygonálně uzavřeným presbytářem a hranolovou věží v průčelí. Oltáře pseudogotické, obraz na hlavním oltáři od J. Scheiwla.



Světí


kostel sv. Ondřeje

Renesanční kostel z konce 16. století, v 19. století přistavěna severní předsíň, roku 1863 shořela věž a obnovena. Je jednolodní, obdélný, s polygonálně uzavřeným presbytářem a hranolovou věží s jehlancovou střechou po jižní straně presbytáře. Loď a přední část presbytáře plochostropá, závěr presbytáře sklenut valeně s lunetami. Hlavní oltář rokokový kolem roku 1750 od F. Deckera, v širokém rokokovém zdobeném rámu obraz sv. Ondřeje z roku 1753. Kazatelna barokní z 1. poloviny 18. století. V severní předsíni i zevně řada náhrobníků ze 16. století s figurami rytířů.




Třebechovice pod Orebem


kostel sv. Ondřeje

Barokní kostel z let 1767-71 postaven Fr. Kermerem na místě původního kostela, připomínaného roku 1384. Původní kostel několikrát vyhořel, v době třicetileté války byl v roce 1633 nepřátelským vojskem vydrancován. Malby na stěnách a freskové oltáře maloval v roce 1780 J. Kramolín.



kostel Božího Těla

Pozdně klasicistní kostel z roku 1835 postaven na místě původního dřevěného kostela z roku 1528. Ten byl postaven na vrchu Oreb na místě, kde se roku 1419 konalo shromáždění lidu, kde kněz Ambrož organizoval bratrstvo orebské. Dřevěný kostel byl roku 1826 stržen i se zvonicí.



evangelický kostel

Novorománský kostel Českobratrské církve evangelické z roku 1880.



Všestary


kostel Nejsvětější Trojice

2.9.2006

Klasicistní kostel postaven roku 1842 na místě původního z roku 1415, z něhož se zachovala věž s cimbuřím a zděnou helmicí a pozdně gotický portál.




Výrava


kaple Narození sv. Jana Křtitele

Původní kaple z 18. století, roku 1906 postavena nová, pseudobarokní. Je obdélná s pravoúhlým presbytářem. Loď je plochostropá, presbytář křížově sklenutý. Vnitřní zařízení z 30. let 20. století.



Vysočany


kostel sv. Markéty

Dřevěný kostel postaven na místě staršího v 70.-80. letech 17. století. Raně barokní, omítnutý s gotizujícími prvky. Vedle kostela je vzpěradlová zvonice s bedněným zvonovým patrem na sloupkách. Je jedinou tohoto typu v celém východočeském Polabí. Ve zvonici jsou 4 zvony.



Vysoký Újezd


kostel sv. Jakuba Většího

Románský kostel z 2. poloviny 12. století, horní část věže přistavěna patrně po požáru v 15. století, obnoven roku 1885. Je to jednolodní tribunový kostel s půlkruhovou apsidou, se sakristií s krytým schodištěm po jižní straně, s obdélným depozitářem po severní straně lodi a s hranolovou věží v západním průčelí. Apsida sklenuta konchou, loď valenou klenbou s výsečemi a pasy, tribuna na dvou sloupech podklenuta třemi poli křížové klenby. Na severní straně zazděný půlkruhový portál z doby kolem roku 1200 s vyrytým nápisem „Woislava domicella“ (snad zakladatelka kláštera Svaté Pole v Klášteře nad Dědinou). Zařízení pseudorománské z 2. poloviny 19. století, nevýznamné. Oltář z doby kolem roku 1550 je v městském muzeu v Hradci Králové.