Bítov
Bítov
Kaple postavena roku 1867. Opravena byla v roce 2014.
Fulnek
Barokní farní kostel postaven na místě staršího gotického kostela sv. Filipa a Jakuba v letech 1748-60. Je hodnotným dílem pozdního baroka z dílny fulneckého stavitele Mikuláše Thalherra s cennou nástěnnou malířskou výzdobou od Josefa Ignáce Sadlera, obrazy od Ignáce Viktorina Raaba a sochami od Františka Ondřeje Hirnleho. Kostel je neorientovaný, jednolodní, na východní straně je přistavěna oválná kaple sv. Josefa, stojící na místě presbytáře původního kostela. Loď má sedlovou střechu, nad ústředním prostorem s kupolí je mansardová střecha se sanktusníkem, kaple je kryta nízkou stlačenou bání. Průčelí kostela vytváří monumentální kulisu připomínající architekturu vrcholného baroka.
Barokní klášterní kostel z let 1674-83. V letech 1676 a 1695 byl poškozen požáry, následně byl opraven. Loď i presbytář kostela jsou zaklenuty valeně. Po zrušení kláštera v roce 1950 kostel s klášterem chátral. V letech 2003-06 byla provedena rekonstrukce kostela, který v současné době slouží ke kulturně-společenským akcím, klášter je zakonzervován.
Raně barokní kruhová hřbitovní kaple z roku 1632. Obdélná předsíň na jižní straně je završena trojúhelníkovým štítem. Kaple je zaklenuta kupolí, v předsíni je valená klenba s výsečemi. Střecha kaple je helmicová, šindelová, předsíň má sedlovou střechu s malou vížkou s lucernou a cibulí.
Pozdně gotický bratrský sbor, původně kostel z roku 1407 postavený Anežkou z Kravař, vznikl v roce 1484, přestavěný roku 1618 na modlitebnu, v roce 1691 upraven na špitál pro 6 chudých mužů. Zahrnuje kapli s obytnou částí sboru s dochovaným renesančním portálem. Kaple je ukončena polygonálně, zaklenuta původní valenou klenbou s lunetami. Budova sboru slouží jako muzeum Jana Amose Komenského, kapli užívá Českobratrská církev evangelická ke svým bohoslužbám.
Původní gotický farní kostel z roku 1293 byl v letech 1432-38 přestavěn v pozdně gotickém slohu. Předsunutá věž měla gotickou podobu až do 60. let 16. století, kdy byla renesančně upravena. Kostel je jednolodní, s polygonálně ukončeným presbytářem, zaklenutým křížovou žebrovou klenbou. Loď je sklenuta třemi poli valené klenby na pasech s výsečemi, sakristie lomenou valenou klenbou. Interiér kostela je barokní. Kostel byl naposledy opraven v letech 1669-70, v letech 2004-07 byla provedena rekonstrukce střechy.
Gotický kostel z konce 14. století, koncem 16. století zaklenuta původně plochostropá loď a věž zvýšena o zvonicové patro, v 19. století zřízena hudební kruchta, proražena nová okna, přistavěna boční kaple. Kostel je jednolodní podélná stavba s kněžištěm čtvercového půdorysu, téměř čtvercová loď má na jižní straně čtyřbokou kapli, v ose západního průčelí hranolová věž. Presbytář zaklenut křížovou žebrovou klenbou, loď zaklenuta valeně s dotýkajícími se výsečemi. V interiéru rokoková monstrance z roku 1785, ve věži zvon z roku 1523.
Slatina
Kostel vznikl přestavbou starší stavby v letech 1811-14. Je jednolodní, obdélný, s trojboce uzavřeným presbytářem, uvnitř zaobleným, v ose západního průčelí představěna hranolová věž. Vnitřek plochostropý. V čele kněžiště zavěšen deskový obraz Sixtinské madony z roku 1854, náležející ke zrušenému hlavnímu oltáři.
Tísek
Kostel postaven v letech 1927-28 podle plánů architekta Karla Kotase. V roce 1948 byly zakoupeny varhany. Původní tři zvony z roku 1927 byly za druhé světové války zrekvírovány, v roce 1951 byl zakoupen zvon, který byl 13. května vysvěcen. V roce 1964 byly za oltářem umístěny sochy sv. Cyrila a Metoděje, které nahradily původní obraz patronů kostela.