Kaple z roku 1829. Je drobná, obdélná, zaklenutá plackou, vnějšek členěn pilastry s čabrakovými hlavicemi, průčelí završeno trojbokým štítem. Oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie z 18. století, 12 obrázků Křížové cesty na skle z 19. století.
Novorenesanční evangelický kostel postaven v letech 1859-61 na místě staršího dřevěného.
Kostel připomínán ve 14. století, dnešní z roku 1823 postaven na místě staršího z roku 1796. Je jednolodní s trojboce ukončeným presbytářem se sakristií na severní straně a věží v průčelí. Vnitřek plochostropý. Zařízení novorenesanční z poloviny 19. století. Křtitelnice a kazatelna zdobeny klasicistním ornamentem ze začátku 19. století.
Novorománský kostel z let 1913-14 od architekta B. Dvořáka, který navrhl i vnitřní zařízení. Vnitřní výmalba od A. Häuslera.
Barokní kaple z konce 18. století. Postavena na čtvercovém půdorysu, zaklenutá. Opravena byla v roce 1987, generální oprava proběhla v roce 2006.
Raně barokní kostel, původně zámecká kaple z let 1683-95. Stavba je osmiboká, uvnitř dělená pilastry s kanelurami a píšťalami přerušovanými vinutím révy a andělíčky. Pilastry přecházejí nad mohutnou římsou v polosloupy s korintskými hlavicemi do kopule, která je zakončena obdélníkovou lucernou. Na hlavním oltáři je obraz sv. Romedia od J. M. Rotmayera. Největší raritou kaple jsou zde umístěné postavy známých kacířů – Ária, Šimona čaroděje, Jeronýma Pražského, Mistra Jana Husa, Manesa, Nestoria, Luthera a Kalvína. Kaple je jedna z nejhezčích raně barokních staveb u nás. Od roku 1786 je to farní kostel.
Novorenesanční evangelický kostel postaven roku 1882 podle plánů architekta Blechy z Prahy na místě staršího z roku 1783.
Kostel přistavěný k zámku připomínán jako farní roku 1359, v roce 1668 byl barokně přestavěn. Vyhořel se zámkem, v roce 1857 byl stržen a roku 1859 vystavěn nový v dnešní novorenesanční podobě. V poprsnici kruchty hodnotné mozaikové obrazy.
Barokní hřbitovní kostel z konce 18. století.
Původní románský podélný kostel s apsidou a hranolovou věží vybudován pravděpodobně už na konci 12. století. Západní část lodi vyplnila tribuna, na níž původně směřoval samostatný vyvýšený vstup, prostupující jižní chrámovou zdí. Kostel byl upraven asi v 1. třetině 13. století a znovu barokně. Restaurován v letech 1926-27. V interiéru zbytky maleb z různých období.
Barokní jednolodní kostel z let 1728-37 postaven stavitelem Františkem Jedličkou podle návrhu Tomáše Haffeneckera. Stojí na místě původně dřevěného z 12. století a od 14. století zděného gotického kostela. Část zdiva jeho věže je zachována v dnešní stavbě. Kostel je jednolodní s pravoúhlým presbytářem, s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář zaklenut plackou, loď valeně s lunetami. Pozdně gotická stříbrná monstrance z roku 1527 je téměř jeden metr vysoká. Bohatá vnitřní výzdoba je z velké části barokní, nástropní fresky sv. Cyrila a Metoděje od A. Häuslera z roku 1924. Iluzivní malovaná architektura hlavního oltáře a oltářní obraz sv. Maří Magdalény jsou od Josefa Kramolína z roku 1774, plastiky z okruhu J. Pacáka z 1. poloviny 18. století. Při opravě kostela v roce 1860 byla věž stavitelem Františkem Schmoranzem zvýšena, takže dne je vysoká 41 metrů. Ve věži se nachází pět zvonů, nejstarší Poledník je z roku 1565. Druhý velký zvon Pán Ježíš je z roku 1605. Ještě na počátku 20. století bydlel ve věžní světnici kostelník František Vondráček se svými 11 dětmi. Používal zde i pec, jejíž komín je dosud vidět na střeše věže.
Hřbitovní kaple připomínána ve 13. století, dnešní barokní je z 18. století. Je to centrální stavba na kruhovém půdorysu, zaklenutá kupolí. Uvnitř rokokový oltář.
Raně gotický kostel z doby kolem roku 1280. Původně byl obehnán zdí a 2-3 m hlubokým příkopem. Z původní gotické svatyně se dochovalo jen malé gotické okénko a křížová klenba. V průběhu 18. a 19. století byl několikrát přestavován, roku 1892 byl prodloužen k východní straně. Ve 20. století byl několikrát opravován, naposledy v letech 1989-93.
Barokní kostel z let 1768-69 postaven na místě starší stavby. Je jednolodní s užším čtvercovým presbytářem s přilehlou sakristií a s hranolovou věží v průčelí. Presbytář a sakristie zaklenuty plackou, loď plochostropá. Iluzivní nástěnná malba oltáře od J. Kramolína z roku 1792. Křtitelnice z roku 1483, s víkem z 18. století. Varhany z 2. poloviny 18. století.
Gotický kostel patrně z 2. poloviny 13. století, přestavěn po zboření roku 1421, zbarokizován v polovině 18. století. Je jednolodní, s pravoúhlým presbytářem, s barokní lodí, s věží se sakristií na severní straně. Věž zakončena gotickým cihlovým jehlancem a cimbuřím. Presbytář zaklenut polem křížové klenby, v lodi stlačená valená klenba s lunetami. Zařízení většinou z doby kolem poloviny 18. století. Hlavní oltář s hodnotnými sochami sv. Jáchyma a sv. Anny a novodobým obrazem.
Kostel byl postaven poblíž kláštera, pocházejícího ze 13. století, připomínán byl roku 1295. Roku 1421 byl zničen, v letech 1507-15 byl obnoven v pozdně gotickém slohu. Severní portál z roku 1519 je nejstarší pardubickou renesanční památkou. Roku 1912 byl kostel restaurován a rozšířen o západní předsíň. Fresky a mozaiky provedeny podle návrhu Mikoláše Alše. V interiéru renesanční náhrobek Vojtěcha z Pernštejna, oltářní obraz Umučení sv. Bartoloměje od Michaela L. Willmanna (okolo roku 1692) a sousoší Kalvárie od Ignáce Rohrbacha (před rokem 1737).
Pozdně gotický kostel z roku 1510, do dnešní podoby přestavěn v letech 1563-70. V interiéru malby z počátku 16. století, dva renesanční malované epitafy.
Barokní kostel s ambity z roku 1710. Řezbářská výzdoba od Jakuba Teplého, sochy z dílny M. B. Brauna.
Kostel založil před rokem 1359 arcibiskup Arnošt z Pardubic. Po požáru roku 1507 jej nechal Vilém z Pernštejna přestavět v letech 1507-15 v pozdně gotickém slohu. Z té doby pochází hodnotná sklípková diamantová klenba v presbytáři. Počátkem 20. století byl kostel upraven, vyzdoben malbami od Mikoláše Alše.
Pozdně gotický kostel se zbytky fresek. Dnešní podoba je z roku 1587.
Modlitebna z roku 1896.
Kaple postavena v roce 1771 ve stylu selského baroka. V roce 1908 byla opravena.
v části Rosice
Renesanční kostel z roku 1583 s křížovou hřebínkovou klenbou.
v části Polabiny
Archa Církve bratrské postavena podle projektu z roku 1991.
Kostel postaven roku 1802 na místě původního dřevěného, poraženého silným větrem. Vnitřní zařízení rokokové.
v části Svítkov
Pseudorenesanční kostel z roku 1903 postaven J. Křičkou z Kolína místo starého dřevěného kostelíka z roku 1665. Je jednolodní, s věží v průčelí. Zařízení většinou z konce 17. století, pocházející z původního kostelíka.
Kolem roku 1163 postaven románský kostelík, jenž tvoří sakristii dnešního kostela. Kolem roku 1261 byl postaven gotický kostel, později barokně přestavěný. V interiéru Kramolínovy fresky z roku 1782.
Raně barokní dvouvěžový poutní hřbitovní kostel postaven v letech 1682-84. Stojí na hřbitově, který byl zřízen roku 1680 v době moru. Z původního zařízení se zachovala kazatelna a umělecky vyřezávané zábradlí na chóru kostela. Na klenbě jsou fresky od Josefa Kramolína, oltáře z roku 1880 od Antonína Suchardy z Nové Paky. Nynější sochy jsou z roku 1881 a jsou postaveny podle plánu stavitele Schmoranze.
Novorenesanční evangelický kostel z roku 1905.
Kolumbárium Tůmy Přeloučského.
Původně gotický kostel ze 14. století částečně zbarokizován v roce 1768. Je jednolodní, s téměř čtvercovou lodí, trojboce uzavřeným presbytářem, se sakristií po severní straně a mohutnou hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut polem a kápěmi závěru křížové klenby, loď zaklenuta pruskou plackou. Hlavní oltář z 1. poloviny 18. století.
Původně románský kostel upraven barokně. Jednolodní stavba s apsidou zaklenutou konchou a dřevěnou věžicí ve střeše. Roku 1737 byla v oltáři nalezena listina svědčící, že kostel byl 14. listopadu 1165 vysvěcen Panně Marii pražským biskupem Danielem v přítomnosti krále Vladislava II. Znovu kostel vysvětil 24. října 1407 sv. Maří Magdaléně biskup Václav Nikopolský.
Cihlový novogotický kostel postaven roku 1907 podle plánů arch. J. Hrádka.
Původně románský kostel upraven barokně v 17. století. Dřevěná zvonice ze 17. století.
Raně gotický kostel z 1. poloviny 14. století, přestavěný pozdně goticky (cimbuří a zděná helmice věže) v 1. polovině 16. století, opravován v letech 1629, 1861, 1885, 1911. Je jednolodní, s užším čtvercovým presbytářem a věží po severní straně. Presbytář zaklenut polem křížové klenby, loď zaklenuta třemi poli křížové klenby. Hlavní a postranní oltáře pseudogotické.
Pozdně gotický kostel z konce 15. století. Částečně přestavěn v roce 1707.
Pozdně barokní kostel postaven v letech 1764-68 stavitelem Františkem Tomášem Jedličkou na místě původního kostela, zmiňovaného kolem roku 1350. Kostel je jednolodní s věží nad západním průčelím a sakristií na severní straně. Z původních zvonů ve věži se dochoval jen jeden, ulitý zvonařem Tomášem z Kutné Hory v roce 1591. Druhý z roku 1483, byl zrekvírován v roce 1917.
Novorenesanční evangelický kostel z let 1882-84, postavený na místě starší stavby z roku 1783.
Raně gotický kostel z doby okolo roku 1270, doložen k roku 1349 jako farní, barokně upravený v 1. polovině 18. století. Je jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem se sakristií po severní straně, presbytář a sakristie podepřeny jednou odstíněnými opěrnými pilíři. Presbytář zaklenut kápěmí křížové klenby s hmotnými klínovými žebry, loď plochostropá. V presbytáři zachovalé nástěnné malby z 2. poloviny 14. století, objevené roku 1951. Hlavní oltář z poloviny 18. století, rokokový, s bohatou figurální výzdobou a obrazem sv. Kříže od malíře Kostenče z Pardubic. Vedle kostela stojí dřevěná gotizující zvonice na osmibokém půdorysu.
Raně gotický jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem pochází z poloviny 13. století. Barokně byl upraven v roce 1729, později i empírově. V letech 1816-17 byla přistavěna věž, sakristie a oratoře. Hlavní oltář je pseudobarokní s obrazem sv. Martina od J. Brandejse.
Původně gotický kostel doložen roku 1361, zcela přestavěn barokně roku 1703, upraven koncem 18. století.
Barokní kostel z roku 1716 s hodnotným hlavním oltářem z 1. čtvrtiny 18. století.
Gotický kostel z 1. poloviny 14. století, později upravovaný.