obvod Praha 5obvod Praha 5
Na sídlišti Barrandov požehnal 1. listopadu 2018 kardinál Dominik Duka základní kámen nového kostela. Autorem projektu je ATELIER Žiška, kostel by měl být dokončen v září 2020.
Původně románský kostel z 11. století, ze kterého se zachovala apsida s dvěma půlkruhovými okénky a část kvádříkového zdiva. Byl přestavěn v letech 1571 a 1894, kdy byla prodloužena loď a sjednoceny fasády. Se zvonicí s dřevěným patrem tvoří významný celek.
Moderní stavba vybudovaná podle projektu arch. Jaroslava Čermáka v letech 1940-42 na svažitém terénu. Chrámu dominuje 5O metrů vysoká hranolová věž, zakončená stylizovanou zvonicí, na níž původně měly být zavěšeny čtyři zvony, k tomu však nedošlo. Uvnitř je rozlehlý světlý sálový prostor s jednoduchým zařízením.
Barokní kaple z roku 1752.
Pozdně barokní kostel z roku 1774, postavený na místě původního románského kostela. V interiéru rokokové zařízení.
Malá Strana
Pravoslavný kostel zbudován v bojkovském stavebním slohu v druhé polovině 17. století v obci Velké Loučky u Mukačeva. V roce 1793 byl prodán do Medvedovců u Mukačeva na Podkarpatské Rusi. Do Prahy byl přenesen v roce 1929, kdy ho Rusíni věnovali svému hlavnímu městu. Slavnostní předání chrámu se konalo 10. září 1929. Chrám je čtrnáct metrů dlouhý a osm metrů široký. Jako stavebního materiálu bylo použito výhradně dubové dřevo, i hřeby a klíny jsou dřevěné. Charakteristickým znakem bojkovského slohu je rozdělení chrámového prostoru na tři přibližně čtvercové části - pro ženy, muže a ikonostas, nad kterými se zdvihají tři roubené věže, z nichž přední, nad prostorem pro ženy, je nejvyšší, přes 17 metrů vysoká. Zařízení je prosté, jen několik obrazů malovaných na dřevě, kříže, korouhve.
Kostel postaven v roce 2001 podle projektu arch. Zdeňka Jirana a jeho kolektivu. Elipticky tvarovaná loď je nakloněna tak, že její osa směřuje k vertikále věže.
Komunitní centrum |
bohoslužby
Radotín
Původně gotický kostel, zmiňovaný roku 1353, z něhož se zachoval jen gotický presbytář. K němu byla v letech 1726-37 přistavěna barokní loď a věž, zvýšená v roce 1881. Dnešní podoba kostela je po úpravě provedené v letech 1881-82. Jednolodní obdélná stavba má zkosená nároží, v průčelí portál se štítovým nástavcem. Sloupový hlavní oltář je barokní z doby kolem roku 1725 se soudobým obrazem Loučení sv. Petra a Pavla.
Sborový dům s modlitebnou postaven v letech 1932-33. V roce 2001 byl nově upraven podle návrhu arch. Adolfa Pospíšila. Dostal novou fasádu, byl restaurován interiér, vznikl bezbariérový přístup z ulice. Barevný návrh fasády je dílem studentů žižkovské uměleckoprůmyslové školy Petra Macho a Štěpána Mamuly, barevnou úpravu modlitebny provedl akademický malíř Miroslav Rada.
Farní sbor
Původně románský tribunový kostel z 2. čtvrtiny 12. století, čtvercového půdorysu, se čtyřmi apsidami po stranách a románskou hranolovou věží, která je o něco mladší. Kostel byl roku 1772 barokně přestavěn, přičemž byly tři románské apsidy ubourány. Loď s apsidou a věží byly pojaty do nové barokní stavby. Kostel byl opraven v letech 1900-01. Jednolodní obdélný kostel má loď sklenutou valenou klenbou, pod kruchtou je umístěn původní románský sloup. Zařízení je barokní a rokokové, na hlavním oltáři je obraz od Josefa Kramolína. Na vstupních dveřích je zajímavý rokokový zámek s klikou a držadlem.
Raně gotický kostel z konce 13. století. Roku 1693 přistavěna předsíň, v letech 1900-01 byl kostel podle návrhu A. Barvitia opraven. Vzácná výzdoba oken z doby kolem roku 1400 je v Uměleckoprůmyslovém muzeu, v kostele jsou pouze kopie pořízené v roce 1889. V jednolodním obdélném kostele je strop z roku 1889 a hlavní oltář novogotický z roku 1901.
Novorenesanční bazilika se dvěma věžemi v průčelí postavena v letech 1881-85 podle plánů arch. Antonína Barvitia. Průčelí je vyzdobeno majolikami s poprsími českých zemských patronů od Ludvíka Šimka. Uvnitř je kostel řešen jako starokřesťanská bazilika. V hlavní apsidě je umístěna mozaika Krista a českých světců, dílo Josefa Trenkwalda. N avýzdobě chrámového interiéru se podíleli přední soudobí umělci.
farnost sv. Václava |
kostel
Novorománský hřbitovní kostel s vysokou hranolovou věží v průčelí postaven v letech 1894-96 podle projektu arch. Antonína Duchoně. K výzdobě zčásti využity plastiky Ferdinanda Maxmiliána Brokofa ze stejnojmenného románského kostela na Arbesově náměstí, zbořeného roku 1891.
kostel
Novorománský kostel z let 1889-91 zbudován podle projektu P. Gislina Béthuna a Hildebrandta Heptinna při klášteře beuronských benediktinek. Interiér je bohatě vyzdoben malbami beuronské malířské školy.
kostel
Novogotický kostel postaven v letech 1882-84 podle projektu benediktina P. Gislina Béthuna při klášteře sester Srdce Ježíšova. Interiér byl vymalován ve slohu beuronské benediktinské školy.
Empírová stavba kostela s věží, zbudovaná v letech 1831-37 na místě starší barokní kaple. V interiéru je nové zařízení, obrazy Nejsvětější Trojice a Poslední soud maloval František Hořčička a jsou z doby výstavby kostela, další dva obrazy z roku 1787 vytvořil Leonhard Blanckart.
Budovu svatyně navrhli v roce 1933 architekti E. Sobotka a S. Vachata. Postavila ji firma V. Nekvasila.
Budova z roku 1931 postavena podle plánů K. Křížka stavitelem Josefem Svaťákem. Slavnostně odevzdána věřícím 28. září 1931. Interiér sborového domu J. A. Komenského je velmi jednoduchý. Z předsíně s reliéfy Jana Husa a J. A. Komenského vede schodiště na kruchtu, kde jsou umístěny varhany. Trojice dveří vede do vlastního chrámu se třemi řadami lavic. Na čelní stěně je umístěna kazatelna a před ní stůl Páně.
Farní sbor
Kostel vybudován v letech 1982-85 podle projektu brněnského architekta Václava Třísky svépomocí členů Církve adventistů sedmého dne. Výrazná novobrutalistická budova má modlitebnu ve tvaru kruhové výseče, v jejímž středu je umístěno baptisterium. Čalouněné lavice v přízemí jsou komponovány do půlkruhu. Součástí sborového domu je obytná budova s byty pro kazatele a správce, v přízemí jsou kanceláře, v suterénu místnosti dětí a mládeže a skautské klubovny.
Původní smíchovská synagoga byla postavena ve 40. letech 19. století, v roce 1863 na jejím místě vznikla dnešní novorománská stavba. Její původní vzhled zakrývá funkcionalistická přestavba, provedená v letech 1930-31 architektem Leopoldem Ehrmannem. Synagoga sloužila dlouho jako skladiště, v roce 2004 byla restaurována a nyní slouží jako depozitář Židovského muzea.
Kapli nechal postavit roku 1667 jako raně barokní Jiří Maxmilián Nesyba s manželkou Barborou Apolonií. V roce 1732 byla kaple přestavěna a zvětšena ve vrcholném baroku. V roce 1784 byla zrušena, poté roku 1824 na čas obnovena. V roce 1914 kvůli stavbě silnice byla část kaple ubourána tak, že zůstal jen barokní presbytář. Kaple je centrální stavbou s vypouklými segmentovými stěnami, má zvoncovitou střechu krytou prejzy, zakončenou věžičkou s lucernou.
Novogotický kostel z let 1901-03 vybudován podle návrhu arch. M. Krcha na místě původního románsko-gotického kostela. Je to jednolodní obdélný kostel s gotickým kněžištěm, sklenutým křížovou žebrovou klenbou, s hranolovou věží, stojící po straně průčelí. V interiéru zařízení z 19. a 20. století. Zachován kamenný gotický sanktuář.
bohoslužby
v části Krteň
Původně pozdně románský kostelík z 2. čtvrtiny 13. století, roku 1575 rozšířen o boční loď, roku 1699 přistavěna sakristie, v letech 1732-34 zvýšena hranolová věž, v roce 1750 přistavěna předsíň a roku 1890 byl celý kostel v rámci purizační vlny upraven novorománsky a přitom byla severní loď zvýšena a věž přestavěna. Klenby v hlavní a boční lodi byly nahrazeny kazetovými stropy. Pravoúhlý presbytář má původní románské okno a je sklenut křížovou klenbou bez žeber. Na východní stěně presbytáře se zachovaly vzácné pozdně románské nástěnné malby s biblickými náměty. V boční lodi náhrobníky z let 1759 a 1764. Zařízení je převážně novorománské z 19. století. Na obvodových zdech kostela jsou umístěny mladší náhrobní desky.
Barokní kostel z roku 1729, upravený v letech 1846-49. Na hlavním oltáři sochy sv. Prokopa a sv. Ivana, svým rázem odpovídající způsobu práce dílny Matyáše Bernarda Brauna.
Hřbitovní kostel, původně románský z poloviny 12. století, s kněžištěm přistavěným ve 14. století, barokně přestavěný roku 1660. Z původní stavby zbylo zdivo věže a přilehlá část lodi. Kostel má plochostropou loď, dvě boční kaple a chór z přestavby v roce 1660. Uvnitř vzácný renesanční oltář od řezbáře známého pouze monogramem A.T., z doby kolem roku 1550.
Dochovaný gotický kostel v areálu zbraslavského kláštera byl původně laický kostel, který byl po zničení v letech 1650-54 rozšířen a přestavěn. V roce 1823 byla na střeše postavena sanktusová vížka. Kostel je jednolodní s nízkou jižní boční lodí, dvěma kaplemi při vítězném oblouku a polygonálním chórem. Uvnitř vzácný hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od G. Piazetty z let 1743-44. Na postranním jižním oltáři je nejvzácnější památka - deskový obraz Panny Marie s jezulátkem, tzv. Zbraslavská madona z doby před rokem 1355 (v kostele jen kopie, originál v Národní galerii). Zajímavý kamenný Štursův pomník Přemysla Otakara II. z roku 1924 se schránkami domnělých lebek Václava II., Václava III. a Elišky. V chóru kostela bylo pohřebiště Přemyslovců, poslední zde byl uložen roku 1419 Václav IV.
Kostel vznikl přestavbou bývalého špýcharu z 19. století podle projektu arch. Stanislava Vachaty. Malířskou výzdobu provedli zbraslavští výtvarníci. Slavnostně předán věřícím byl 10. září 1939. Později byla k lodi kostela přistavěna věž s hodinami a k její severní straně fara. V popředí interiéru kostela je prostý obětní stůl a kříž, nad vchodem symbol církve – kalich s hostií.
Barokní kostel z let 1713-14 postaven na místě původní románské stavby, vybudované ve 13. století na skalnatém návrší nad levým břehem Vltavy. Nad kněžištěm se zvedá hranolová věž. Na hlavním oltáři obraz sv. Filipa a Jakuba od Viléma Kandlera z roku 1875.