Původní kostel, zmiňovaný v 1. polovině 14. století, byl za husitských válek zcela zbořen. Po roce 1560 jej dal tehdejší držitel obce Jan Lobkovic znovu od základu postavit. Ve velké věži měl umístěny postupně tři zvony. První v roce 1564 pořídil sedlák Jan Šuně, druhý byl opatřen v roce 1569 tehdejším novým držitelem Břežan, kapitulou kostela sv. Víta na hradě Pražském, třetí pak byl ulit v Praze v roce 1519 a sem přenesen pravděpodobně z jiného kostela. Na menší věži byl jeden zvon. Za třicetileté války po roce 1620 byl znovu vypálen a zničen. V roce 1630 již je zmiňována pouze zřícenina. Dnešní podoba kostela je z roku 1727, kdy byl znovu opraven na náklady tehdejší držitelky Břežan hraběnky Marie Gabriely Lažanské. Menší věž kostela již obnovena nebyla. Z této doby se zachovala i značná část vnitřního zařízení. V roce 1875 byl celý objekt znovu restaurován.
Původně pozdně gotický kostel z 15. století, v 18. století zbarokizován.
Barokní kaple z let 1716-17. Stavba je čtvercová s trojbokým závěrem. V závěru je valená klenba s výsečemi, v lodi plochý strop. Klenba zde byla odstraněna roku 1752, kdy byla celá kaple opravena. Na střeše kaple je dvoj násobná lucernová vížka, která byla původně kryta šindelem, stejně jako ostatní střecha. Ústředním bodem vnitřního zařízení je jednoduchý oltář se sochou sv. Anny s malým Ježíškem na levici. Po pravici stojí mladistvá Panna Marie.
Původně raně barokní kostel z roku 1664, postaven na místě gotického kostela připomínaného roku 1361. Byl přestavován roku 1729, upraven a rozšířen roku 1868. Je jednolodní, s trojboce ukončeným presbytářem, s nízkou hranolovou věží na severní straně. Presbytář i loď plochostropé. Hlavní oltář je z konce 17. století, kazatelna z 2. poloviny 17. století.
Barokní kostel z počátku 18. století. Jednolodní stavba s půlkruhově uzavřeným presbytářem a sakristií na severní straně. Sochařský oltář Ukřižování byl zhotoven ve 2. polovině 18. století.
Kostel postaven v novogotickém slohu v letech 1801-05.
Pravoslavný, původně evangelický, novorománský kostel z let 1901-02.
Původně gotický kostel, připomínaný roku 1315, byl barokně přestavěn v letech 1758-73 patrně podle plánů F. L. Préea. Je jednolodní s pravoúhle uzavřeným presbytářem se sakristií v ose a věží před západním průčelím. Vnitřek zaklenut plackami zdobenými štukovými vykrajovanými zrcadly. Bohatě vyřezávaný rokokový oltář nese obraz od F. Dallingera z roku 1768.
Barokní kostel ze 17. století.
Stavba kaple, která nahradila původní kapli, která na tomto místě odnepaměti stála, trvala neuvěřitelných šedesát let. Začala v roce 1856 a skončila až v roce 1916 zhotovením oltáře. V roce 2005 nechala obec obnovit krov a střechu kaple, v roce 2006 fasádu kaple.
Původně románský kostel z 1. poloviny 13. století, zcela barokně přestavěn v roce 1686 a 1725.
Původně gotický kostel, zmiňovaný roku 1318, opevněný vodním příkopem, po požáru roku 1718 přestavěn podle plánů F. I. Prée do barokní podoby.
Hřbitovní kostel z roku 1651.
Barokní kostel z let 1706-08, sakristie s oratořemi přistavěna roku 1730. Je jednolodní, s nepatrně odsazeným, půlkruhově ukončeným presbytářem se sakristiemi po stranách a s věží po jihozápadní straně lodi. Presbytář a dlouhá loď kryty jednotným rákosovým stropem se štukovými zrcadly, v presbytáři s ornamentálním dekorem. Vnitřní zařízení většinou z poloviny 18. století, hlavní oltář barokní, portálový s točenými sloupy s obrazem Černé madony (kopie Madony delle Lettera v Messině).
Čtvercová kaple z roku 1830, sklenutá plackou. Uvnitř kamenná socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století.
Barokní kaple obdélníkového půdorysu z roku 1871.
Původně gotický kostel, zbarokizovaný kolem poloviny 18. století. Je jednolodní, obdélný, s pětiboce uzavřeným presbytářem s dvakrát odstupněnými opěráky. Presbytář, loď sakristie a předsíň jsou plochostropé. Hlavní oltář je barokní z 2. desetiletí 18. století s barokním obrazem sv. Víta, restaurovaným roku 1899 J. Hübschem. U kostela pozdně barokní dvoupatrová zvonice.
Barokní kaple (v některých pramenech zmiňována jako kostel) z roku 1706. Je jednolodní, obdélná, s půlkruhově uzavřeným presbytářem. Hlavní oltář je barokní z počátku 18. století, nověji upraven, s obrazem sv. Vojtěcha.
Dnešní novogotický kostel je z roku 1903. Jednolodní, podélný, s polygonálně uzavřeným presbytářem, křížově sklenutým. V interiéru novodobé zařízení, obraz sv. Markéty na hlavním oltáři od F. Velce z roku 1894.
Kostel z let 1682-1737.
Odlehlý gotický kostel, jenž zbyl z původní vsi. Jeho gotické zdivo prošlo barokizací roku 1737 díky F. I. Préea.
Kostel postaven na podnět krále Vladislava II. Jagellonského v 1. polovině 16. století, vysvěcen roku 1522. Roku 1728 rozšířen a zbarokizován, roku 1885 novogoticky přestavěn podle plánů J. Mockera. Kostel je jednolodní, s pětiboce uzavřeným presbytářem se sakristií a kaplí po severní straně a s věží před západním průčelím. Presbytář podepřen jednou odstupněnými opěrnými pilíři, zaklenut jedním polem a kápěmi závěru křížové žebrové klenby, loď zaklenuta čtyřmi poli křížové klenby na pásech. Zařízení novogotické podle návrhu J. Mockera, hlavní oltář řezaný J. Leimerem z Vídně.
Barokní kostel z let 1747-52, vybudovaný podle návrhu F. I. Préea, s hodnotnou sochařskou a řezbářskou výzdobou. Je propojen se zámkem krytou chodbou.
Barokní kostel z 18. století s hodnotným vnitřním zařízením.
Pozdně barokní kostel, roku 1875 upraven.
Pozdně barokní kostel vybudovaný F. I. Préem v roce 1749.
Husův sbor.
Husův sborBarokní kostel vybudován F. I. Préem v letech 1731-34 na místě staršího středověkého kostelíka. Typická ukázka venkovského barokního kostela, vnitřní zařízení z konce 17. stol.
Původně gotický kostel, roku 1615 raně barokně přestavěn. Věž je z roku 1665. Vnitřní zařízení z počátku 18. století. Pozoruhodné jsou podpěry kůru – točité sloupy z jalovcového dřeva.
Barokní kostel postaven roku 1780 na místě starší svatyně. Věž obnovena roku 1823. Na hlavním oltáři je v rokokovém rámu obraz od Grana de la Torre.
Kostel z roku 1774. Presbytář, loď i sakristie jsou plochostropé. V interiéru je rokokový oltář z 18. století, kazatelna a kříž jsou pozdně barokní.
Kostel připomínán ve 14. století, dnešní je barokní z roku 1707. V roce 1806 vyhořel, poté opraven v roce 1809, další opravy v letech 1841, 1894. Je jednolodní s pravoúhle ukončeným presbytářem se čtvercovou sakristií v ose a s věží nad západním průčelím. Vnitřek je plochostropý. Vnitřní zařízení je pseudorenesanční z roku 1890 od J. Krejčíka, na hlavním oltáři je obraz sv. Václava z roku 1890 od V. Trsky.
Barokní kostel postaven jako morový v letech 1740-44 pravděpodobně podle návrhu F. I. Préea. Opraven novorománsky kolem roku 1850 podle návrhu A. Jirusche. Je jednolodní s pravoúhle ukončeným presbytářem a věží v západním průčelí. Presbytář je zaklenut valeně, loď křížovou klenbou.
Pozdně gotický kostel postaven na místě starší stavby v 2. polovině 15. století. Zbarokizován byl kolem roku 1700, zařízení raně barokní.
Kostel uváděn již roku 1250, presbytář pozdně gotický, loď vybudována r. 1708, poslední úpravy v pol. 19. století.
Původně gotický kostel, roku 1533 renesančně přestavěn, roku 1707 zbarokizován, v letech 1837-40 upraven do dnešní podoby. Z vnitřního zařízení je cenný především rokokový oltář z let 1765-66 a cínová křtitelnice z roku 1568.
Uprostřed malého židovského ghetta na jižní straně města byla po polovině 18. století vybudována synagoga. Vedle ní stávala židovská škola. Roku 1858 byla synagoga přestavěna v duchu pozdního klasicismu. V roce 1950 koupila stavbu Církev československá husitská a zřídila tu svůj sbor.
K poctě sv. Isidora, na venkově oblíbeného patrona rolníků, byla roku 1711 založena na Pražské předměstí kape. Uvnitř stála v místě oltáře dřevěná polychromovaná světcova socha v životní velikosti, působivá svým prostým výrazem a dnes hodnocená jako nadprůměrně kvalitní. V důsledku reforem císaře Josefa II. Byla kaple roku 1783 zrušena a opětovně vysvěcena jako hřbitovní, když byl okolo ní roku 1830 založen nový městský hřbitov. Pro nedostatek hřbitovních míst se hřbitov roku 1912 přestěhoval na pole za město. V interiéru barokní oltář.
O původně dřevěném kostelíku se dochovaly písemné zprávy z let 1650 a 1701. V roce 1725 byl původní kostel zbořen a postaven nový v barokním slohu podle návrhu F. I. Préea. Jde zřejmě o jednu z jeho prvních staveb vůbec.
Původně gotický kostel z přelomu 13. a 14. století, v 18. století zbarokizován. Kostel je kamenná omítaná stavba s krátkou lodí a trojboce uzavřeným kněžištěm. U něho hranolová zděná zvonice. Celý areál ohrazen zdí s barokními výklenkovými kapličkami.
Původně gotický jednolodní kostel barokně přestavěn roku 1746.Je to obdélníková stavba s gotickým portálem, polokruhově uzavřeným presbytářem a hranolovou věží.
Novogotický evangelický kostel z roku 1909.
Kostel staršího založení přestavěn v roce 1781 do pozdně barokní podoby.
Původně gotický farní kostel, nově vybudován roku 1718. V interiéru pozoruhodná cínová křtitelnice z roku 1614.
Kostel z let 1776-85.
Kostel v renesančním slohu postaven v letech 1715-17 zásluhou Jana Josefa z Valdštýna.
Barokní kaple z 18. století je obdélná, půlkruhově ukončená, s hranolovou věží v průčelí. Loď i presbytář jsou plochostropé, podvěží je sklenuto plackou. Zařízení je rokokové.
Pozdně gotický trojlodní chrám z přelomu 15. a 16. století. Vznikl na místě původního románského kostela sv. Mikuláše zničeného požárem před rokem 1349. Průčelí novogoticky upraveno roku 1885. Kostelní trojlodí téměř čtvercové, s převýšenou hlavní lodí, dlouhým pětiboce uzavřeným presbytářem se sakristií, nad níž nízká hranolová věž. Západní průčelí se dvěma přistavěnými šestibokými vížkami a s panelovým štítem z roku 1885 od J. Mockera. V ose portál z roku 1514 od pražského mistra Víta, nad ním renesanční kamenný znak města. Presbytář zaklenut třemi poli a kápěmi závěru křížové klenby, trojlodí zaklenuto křížovou žebrovou klenbou na dva páry pilířů, užší boční lodi otevřeny třemi páry hrotitých oblouků, sakristie zaklenuta dvěma poli křížové žebrové klenby ze 14. století. Hlavní oltář novogotický z roku 1875 od řezbáře J. Heidelberga z Prahy. Kamenná gotická kazatelna od Matěje Rejska z roku 1504, cínová křtitelnice od zvonaře Jana z roku 1490, s cínovým víkem se soškou sv. Václava z roku 1591 od M. Fleminka. Kostel měl původně samostatné opevnění, jehož součástí byla i poblíž stojící dřevěná zvonice s nízkými hrázděnými obvodovými stěnami, vybudována roku 1630 na místě starší z roku 1493. Ve zvonici jsou zavěšeny dva zvony, z nichž zvon Žebrák z roku 1492 patří k největším v Čechách (průměr 1,6 metru). Druhým zvonem je Václav a ve zvonici jsou zavěšeny proto, že kostelní věž by neunesla tíhu zvonů.
Gotický kostel z roku 1487, vznikl na místě starší raně gotické kaple. Opraven roku 1564 Vlachy Janem a Antonínem, vypálen roku 1620, opraven 1660. Roku 1856 nahrazena klenba lodi rákosovým stropem a přistavěna předsíňka v západním průčelí. Je jednolodní s trojboce ukončeným presbytářem. Presbytář zaklenut polem křížové klenby, v plochostropé lodi zachovány na stěnách původní kamenné klenební výběhy. V interiéru zachovány tři zděné gotické oltářní tumby, hlavní oltář portálový se zlidovělým obrazem sv. Jiljí ze začátku 18. století.
Hřbitovní kostel z let 1585-88, prodloužen a vestavěna kruchta roku 1600 Vlachem Janem Cesarem, opraven roku 1680 a 1756. V roce 1839 snesena klenba a nahrazena rákosovým stropem. Je to jednolodní renesanční stavba s prvky gotiky dlouhá 22 metrů a široká 9 metrů, presbytář trojboce uzavřen, nízká šestiboká vížka při severozápadním nároží lodi. Vnitřek plochostropý, zařízení interiéru je barokní. Hlavní oltář portálový s obrazem Nejsvětější Trojice nad pohledem na Rakovník od A. Lhoty z roku 1883. U kostela je hodnotná dřevěná zvonice z konce 80. let 16. století, jedna z nejvýznamnějších památek české pozdní gotiky pozoruhodná i v celoevropském měřítku. Zajímavostí je šestiboká vzpěradlová konstrukce, tektonická architektura, otevřené zvonové patro, pláště formovány s výraznou pozdně gotickou dynamikou. Ve zvonici jsou tři zvony – Ježíš, Marie a Josef.
Barokní synagoga vznikla přestavbou obytné budovy roku 1763, vnitřek upraven roku 1865. Přestavěna po požáru roku 1927, od roku 1938 sloužila jak židovským bohoslužbám, tak i bohoslužbám Církve čsl. husitské, od roku 1943 již jen Církvi čsl. husitské. Od padesátých let stavba chátrala až do doby, kdy byla v letech 1991-92 opravena, nyní využita jako koncertní síň a Rabasova galerie.
Barokní kaple postavena roku 1726 pražským stavitelem J. F. Hybnerem, roku 1835 zahrnuta při rozšiřování hřbitova v jeho jihozápadní cíp. Je centrální, trojboká, s konvexně vypnutými stěnami, zaklenutá kupolí na římse. Oltář současný se stavbou, se střední sochou sv. Rocha a malovaným antependiem s pohledem na kostel Nejsvětější Trojice.
Původní kostel dvakrát zničen, za husitských válek a ve třicetileté válce. Dnešní podoba kostela je barokní z roku 1740.
Původně gotický kostel připomínaný roku 1352 byl zbarokizován v 18. století. V interiéru pozoruhodný hlavní oltář z roku 1700.
Kostel z 1. poloviny 14. století si navzdory pozdějším přestavbám zachoval četné původní gotické rysy. U kostela dřevěná vzpěradlová zvonice pozdně gotického typu.
Hřbitovní barokní kostel pochází z roku 1636. Ruiny byly obnoveny v letech 1740-47.
Původně gotický kostel zmiňován roku 1350, po zničení ve třicetileté válce byl opraven roku 1696 a roku 1712 přestavěn do barokní podoby. Ve věži na západní straně kostela jsou dva zvony, jeden z roku 1598, druhý z roku 1839. Obraz na hlavním oltáři namaloval Josef Hellich v letech 1854-55.
Kostel původně dřevěný z 1. poloviny 14. století, do dnešní podoby upraven na přelomu 16. a 17. století. U kostela dřevěná čtyřboká vzpěradlová zvonice z poloviny 17. století. Její střecha byla snížena kolem roku 1838.
Původně románský kostel z 11. století, v letech 1787-89 zbarokizován. Kostel je jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem, s hranolovou věží při západním průčelí zakončenou bání. Presbytář a loď jsou zaklenuty plackami.
Gotický kostel ze 14. století, přestavěný kolem roku 1700 a později v letech 1877-80. Z původního kostela dochován presbytář zaklenutý jedním polem křížové klenby. Ve věži, která původně stávala samostatně, jsou tři zvony – sv. Jakub, sv. Anna a sv. Jan. Hodnotné vnitřní zařízení a náhrobníky z konce 16. století.
Kostel z 16. století, barokně přestavěný kolem roku 1700.
Barokní kaple postavena v letech 1721-22 je obdélná s půlkruhovým závěrem. Vnitřní zařízení rokokové, hlavní oltář s obrazem sv. Jana Nepomuckého.
Původně gotický kostel, v letech 1715-30 přestavěn do barokní podoby.
Kaple z roku 1889.
Kostel přestavěn patrně F. I. Préem ve 2. čtvrtině 18. století a později dále upraven.
Barokní kostel z roku 1754. Je jednolodní se čtvercovým presbytářem se sakristií v ose a s hranolovou věží před hlavním průčelím. Presbytář zaklenut klášterní klenbou s výsečemi, sbíhající na okosená nároží, loď a sakristie plochostropé. Vnitřní zařízení barokní z poslední čtvrtiny 17. století, hlavní oltář raně barokní, portálový z roku 1678 s novodobým obrazem Všech svatých.
Původně gotický farní kostel přestavěn pozdně barokně v roce 1774. Svou dnešní podobu získal v letech 1851-52. Je jednolodní s pravoúhlým presbytářem a s hranolovou věží v západním průčelí. Zařízení je klasicistní z konce 18. století.
Pseudorománský jednolodní kostel z let 1852-53. Zařízení z doby po roce 1861, mnoho z něho nezbylo.
Barokní kostel z 1. poloviny 18. století.
Původně románský kostel, později přestavěn goticky, v letech 1691-1717 zbarokizován a roku 1831 přistavěna věž. Uvnitř barokní mobiliář.
Synagoga postavena v 1. polovině 19. století. Naposledy přestavěna byla v 80. letech 19. století, od té doby je neudržována a postupně chátrá.