okres Šumperk

Seznam obcí:
Loštice, Palonín, Police, Šumperk, Třeština, Úsov

Loštice


kostel sv. Prokopa

Renesanční jednolodní kostel s gotickým presbytářem z roku 1397. V letech 1545-60 byl rozšířen, k presbytáři byla přistavěna nynější hlavní loď. Vedle kostela tehdy stála samostatná čtyřboká zvonice. Na přelomu 17. a 18. století došlo k barokní přestavbě, v letech 1787-92 byl pozdně barokně přestavěn, byl rozšířen do dnešní podoby s věží přistavěnou do čelní strany nad hlavním vchodem. Na bočních stěnách chrámové lodi se nacházejí čtyři obrazy s výjevy umučení Krista, namalované na suché omítce (roku 1957 restaurované). Obraz sv. Prokopa na hlavním oltáři namaloval loštický malíř František Havelka v roce 1854. Na rozhraní chrámové lodi a presbytáře je barokní křtitelnice a kazatelna. Pod kostelem se nachází dvě krypty – panská a kněžská. Zvon sv. Prokop pochází z roku 1550.



kostel Církve československé husitské



synagoga

Klasicistní synagoga vznikla přestavbou původní synagogy z roku 1727 do dnešní podoby v letech 1805-06. Svému účelu sloužila až do počátku druhé světové války. V druhé polovině 20. století byla synagoga mj. užívána jako sklad, hudební škola, muzeum hrnčířství. v letech 1989-90 byl objekt staticky zajištěn. Od roku 2006 probíhá rekonstrukce, hlavní etapa stavebních prací byla dokončena v roce 2011.



Palonín


kostel sv. Josefa



Police


kostel sv. Mikuláše

Kostel s gotickým jádrem z 13. století a barokními úpravami z let 1672 a 1763. Dostavěn a upraven v 1. polovině 19. století. Je jednolodní, obdélný, se čtvercovým gotickým presbytářem se sakristií po severní straně a čtyřbokou věží nad průčelím. Loď plochostropá, kněžiště zaklenuté valenou klenbou s výsečemi. V interiéru kamenná křtitelnice z přelomu 13. a 14. století, ve věži se dochoval zvon sv. Mikuláše z roku 1497.



Šumperk


kostel sv. Jana Křtitele

Farní kostel s gotickým jádrem ze 13. století, přestavěn barokně po požáru v roce 1669, přestavba dokončena roku 1688. Do požáru měla věž kostela zastřešení v podobě třinácti věžiček, v roce 1766 získala věž cibulové zakončení. V roce 1804 byla přistavěna dnešní sakristie s oratoří na jižní straně kněžiště, ve 20. letech 19. století vedle ní přistavěna další sakristie. Roku 1843 vzniklo dvouramenné zastřešené schodiště ke vchodu. Kostel je jednolodní stavba křížového půdorysu s polygonálně ukončeným presbytářem, s mohutnou čtyřbokou věží na severní straně. Presbytář zaklenut křížovou valenou klenbou s pasy a lunetami, v kaplích a lodi je klenba valená. Hlavní oltář vznikl v roce 1680 a byl několikrát upravován.



kostel sv. Barbory

Původně hřbitovní kostel z roku 1753, v roce 1755 vyzdoben freskami barokního malíře Ignáce Oderlitzkého. V období reforem císaře Josefa II. byl kostel uzavřen a hrozilo mu zbourání. Roku 1790 bylo povoleno kostel zachovat jako pohřební kapli. V roce 1900 byl opraven po požáru věže. Kostel je jednolodní s presbytářem, na který navazuje přístavek sakristie. Loď sklenuta valenou klenbou, presbytář valeně a konchou.



kostel sv. Ducha

Pravoslavný kostel vybudován v byzantském slohu v letech 1993-98 s přispěním řecké pravoslavné církve. Základní kámen položen v roce 1993, chrám byl vysvěcen 27. června 1998. Je obdélný, zakončený třemi apsidami. Členění bočních stěn s nižšími přístavky vytváří dojem pomyslného kříže, nad jehož středem se tyčí čtyřmetrová kruhová věž s kupolí, zakončená rovnoramenným řeckým křížem. Ve zvonici, stojící samostatně vedle kostela, je zavěšeno šest zvonů.



kostel sv. Jana Evangelisty

Starokatolický kostel postaven v letech 1912-14. V druhé polovině 20. století byl uzavřen, s opravami se začalo v roce 1997, ukončeny byly opravou věže v roce 2012. Kostel je jednolodní, obdélný, s pětibokým závěrem a hranolovou věží v průčelí. Vnitřek je zaklenut valeně.



kostel Zvěstování Panny Marie

Bývalý klášterní kostel si zachoval gotické jádro. V roce 1669 spolu s klášterem vyhořel, následně barokně upraven. Kostel je od poloviny 19. století v majetku města, od počátku 90. let 20. století do roku 2005 byl opravován, v roce 2005 odsvěcen. Je jednolodní s pětibokým závěrem, ke kterému bylo v polovině 18. století přistavěno půlválcové zakončení mezi dvěma odstupňovanými opěráky. K hlavní lodi a kněžišti přiléhají na severní straně dvě kaple. U presbytáře kaple sv. Jana Nepomuckého s půlkruhovým závěrem, podél lodi na ni navazuje nižší a užší Česká kaple. Hlavní vstup do kostela je přes přízemí věže, která byla přistavěna u západního průčelí a je stejně vysoká jako hlavní loď. Loď je zaklenuta valenou klenbou s lunetovými výsečemi, presbytář dvěma poli křížové klenby, pětiboký závěr paprsčitou klenbou.



evangelický kostel

Novogotický evangelický kostel vybudovala Německá evangelická církev augsburského vyznání podle projektu c.k. inženýra W. Knapka. Základní kámen byl položen roku 1869, k slavnostnímu otevření došlo 28. června 1874. Kostel je jednolodní stavba křížového půdorysu. V roce 1908 k ní byla přistavěna věž. Po skončení 2. světové války převzala kostel Českobratrská církev evangelická. Současná podoba kostela je výsledkem oprav a úprav v letech 1995-99.



kaple

Kaple postaven Josefem Schubertem v roce 1860.



Třeština


kostel sv. Antonína Paduánského

Novogotický kostel z let 1865-66, postaven na místě původní kapličky podle projektu mohelnického stavitele Jana Sovy. Jedná se o jednolodní podélnou stavbu s vestavěnou kvadratickou věží, s presbytářem čtvercového půdorysu s trojbokým závěrem, na který navazuje přízemní sakristie téhož půdorysu. Na nárožích jsou polygonální pilíře na způsob věžic, zakončené zubatým cimbuřím. Věž s hodinami je zakončena cibulovou bání s lucernou a makovicí. Vnitřek zaklenut pruskými klenbami. Hlavní oltář zhotoven řezbářskou firmou Celler z Olomouce, obraz znázorňující sv. Antonína Paduánského se sv. Floriánem a s Ježíškem uprostřed zhotovil v roce 1917 akademický malíř František Šenar z Olomouce.



Úsov


kostel sv. Jiljí

Gotický kostel z 15. století, upraven barokně roku 1736 podle projektu architekta Antonia E. Martinelliho. Je jednolodní, obdélný, s trojbokým závěrem, k němuž je z jižní strany připojen nízký otevřený přístavek s půlkruhovou arkádou, v němž se nachází sousoší Krista a jeho učedníků na Olivetské hoře. Nad průčelí hranolová věž s mansardovou střechou s makovicí, ve věži jsou čtyři zvony. Loď sklenuta valenou klenbou se třemi páry lunet nad okny, presbytář zaklenut valeně párem lunet. Na kruchtě lodi varhany z roku 1885. Strop kostela zdobí nástropní malby sv. Rodiny a několika výjevů ze života Ježíše.



synagoga

Původní, patrně dřevěná synagoga v Úsově, byla zničena během třicetileté války, v roce 1688 nahrazena novou, zděnou synagogou. Ta byla zbourána po roce 1721. V letech 1783-84 byla postavena dnešní „nová“ synagoga. Den po Křišťálové noci, 10. listopadu 1938, vtrhli místní nacisté do synagogy a zdemolovali a vypálili zařízení synagogy. V roce 1948 synagogu zakoupila a následně adaptovala Českobratrská církev evangelická. V roce 1993 získala budovu zpět Židovská obec, v roce 2008 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a synagoga byla zpřístupněna veřejnosti. Při rekonstrukci byly odkryty i pozoruhodné nástěnné liturgické nápisy z roku 1785.



kaple sv. Rocha

Poutní kaple založena Annou von Liechtenstein roku 1624 jako morová kaple. Je to podélná stavba s půlkruhovým závěrem. Trojúhelníkový vykrajovaný štít s nikami v průčelí, kde též kamenný vstupní portál. Vnitřek je zaklenut valenou klenbou s výsečemi se štukovými kazetami. Vnějšek renovován v roce 2011.