okres Svitavy

Seznam obcí:
Benátky, Čistá, Litomyšl, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Svitavy, Tržek, Vranová Lhota

Benátky


kaple sv. Jana Nepomuckého

Pozdně barokní kaple z konce 18. století. Je čtvercová se zvoničkou, v průčelí jednoduše vykrajovaný štít s vázami. Uvnitř plochostropá, kdysi zde byl pseudobarokní oltářík se sochou sv. Jana Nepomuckého, nyní jen soška ve výklenku.



Čistá


kostel sv. Mikuláše

Původně gotický kostel z 2. poloviny 14. století přestavěn renesančně po polovině 16. století a roku 1740 barokně. Jedná se o bazilikální trojlodí s příčnou lodí, jejíž ramena jsou uvnitř trojboce, zevně půlkruhově zakončena, s pětiboce zakončeným presbytářem s hranolovou věží na severní straně. Presbytář sklenut valeně s výsečemi, hlavní a příčná loď zaklenuty křížovou klenbou, v bočních lodích křížové klenby, ramena příčné lodi sklenuta valeně. Zařízení z větší části rokokové z 2. poloviny 18. století, hlavní oltář portálový s obrazem sv. Mikuláše od L. Stera z roku 1764.



Litomyšl


kostel Nalezení sv. Kříže

Barokní piaristický kostel stavěl od roku 1714 Giovanni Battista Alliprandi, roku 1720 zemřel. Stavbu dokončil František Maxmilián Kaňka v letech 1720-30. Kostel několikrát vyhořel: roku 1735 pravá věž, roku 1775 celý kostel a část zařízení, opraven J. K. Habichem, znovu opraven v letech 1814, 1892, 1894 a 1903. Je jednolodní s třemi páry bočních kaplí, s příčnou lodí o půlkruhově zakončených ramenech, s presbytářem zevně půlkruhovým, uvnitř trojbokým, se čtvercovými kaplemi po stranách a s dvouvěžovým hlavním průčelím. Hlavní průčelí, sevřené dvěma nakoso postavenými věžemi, zdobí sochy Víry a Naděje od J. Pacáka. Presbytář sklenut valeně s výsečemi, v křížení placka, ramena příčné lodi sklenuta valeně, v závěru konchy. Loď sklenuta valeně na širokých pásech, boční kaple s emporami sklenuty valeně. Hlavní oltář empírový z roku 1819 s barokními sochami, kazatelna empírová z roku 1842, varhany empírové z roku 1821.



kostel Povýšení sv. Kříže

Gotický kostel založil roku 1356 biskup Jan II. ze Středy, postavil mistr Jakub v letech 1356-78. Roku 1460 vyhořel, asi v polovině 15. století přistavěny věže a roku 1522 jižní předsíň. V následujícím období několikrát vyhořel (1546, 1560, 1601), poté opraven, sklenuta loď a přistavěna západní předsíň s portálem. Roku 1745 kostel znovu poškozen požárem, roku 1777 zřízen západní štít, roku 1778 zvýšena věž. Další úpravy v letech 1842, 1870, v letech 1891-93 regotizován západní štít, věž opravena roku 1891 F Schmoranzem. Kostel je bazilikálním trojlodím s hlubokým pětiboce zakončeným presbytářem s opěráky, s kaplí sv. Josefa a čtvercovou sakristií po jižní straně, s hranolovou věží a předsíní v západním průčelí (původně dvě věže, pravá nebyla po požáru v roce 1601 obnovena). Presbytář a hlavní loď sklenuty valeně s výsečemi. Hlavní loď otevřena do bočních lodí mírně hrotitými oblouky na hranolových pilířích, boční lodi sklenuty křížovými klenbami na žebrech hruškového profilu. Při opravách v roce 1955 objeveny v západní části kostela renesanční nástěnné malby z 16. století. Hlavní oltář z roku 1767 od M. Hennevogela, obraz od Ignáce Raaba. Kazatelna pseudogotická z roku 1898, křtitelnice ze 17. století.



kostel Rozeslání sv. Apoštolů

Špitální kostel doložen k roku 1407, špitál stál již roku 1347. Barokně přestavěn a opraven zejména po požárech v letech 1705, 1735, 1775 a 1814, přestavba věže a kruchty z let 1838-42. Je jednolodní, pětiboce zakončený, se sakristií po severní straně, se západní hranolovou věží. Vnitřek sklenut dvěma poli křížové klenby a paprsčitě v závěru. Vnitřní zařízení pseudogotické z roku 1842, hlavní oltář z konce 19. století od J. Uherka.



kostel sv. Anny

Raně barokní hřbitovní kostel postaven v letech 1670-72, opraven roku 1872. Je to obdélná stavba na křížovém půdorysu s předsíňkou z roku 1800 v západním průčelí. Příčná ramena kříže uzavřena půlkruhově a a opřena novějšími šikmými opěráky, západní průčelí završeno štítem s trojúhelníkovým nástavcem. Čtvercový střed se zkosenými rohy sklenut plochou kupolí na pendantivech, východní podélné rameno kříže, tvořící presbytář, sklenuto valeně s výsečemi, příčná ramena konchou. Hlavní oltář od řezbáře M. Bartoše z Dobrušky z roku 1795 se sochami sv. Zachariáše a Anny. Bohatá vnitřní výzdoba.



kostel Českobratrské církve evangelické

Modlitebna slavnostně otevřena 6. července 1923. V letech 1996-97 byla provedena velká rekonstrukce kostela.



Sbor Církve československé husitské

Pseudogotický kostel z roku 1865 od Th. Johna, původně postavena pro městskou reálku. Od roku 1932 slouží Církvi československé husitské.



Nový kostel Církve bratrské

Základní kámen Nového kostela byl položen v roce 2008, otevření proběhlo 4. prosince 2010. Postaven byl podle projektu architekta Zdeňka Fránka. Novostavba kostela byla zahloubena do travnatého terénu, uvnitř je sál pro cca 150 osob, dvě víceúčelové klubovny a společenský vestibul, v 2. nadzemním podlaží je byt pro kazatele sboru. Na mostě do nebes je skleněný kříž od Václava Cíglera.



v části Nedošín

kaple sv. Antonína Paduánského

Kaple nad studánkou z roku 1809. Je čtvercová, sklenuta kupolí se slepou lucernou, po stranách kruhová okna.



Městečko Trnávka


kostel sv. Jakuba Staršího

Barokní kostel byl postaven v roce 1752, vysvěcen byl 23. června 1804. Je obdélný, s obdélným půlkruhově uzavřeným presbytářem se sakristií po jižní straně, s hranolovou věží, vestavěnou do štítu průčelí. Vnitřek sklenut valeně s lunetami na pásy. Závěr presbytáře zcela vyplněn hlavním oltářem, rokokovým, portálovým, se sochami sv. Petra a Jana Evangelisty. V interiéru pozdně gotická dřevořezba sv. Šebestiána z doby kolem roku 1500. Kazatelna a varhany rokokové z roku 1763. Opravy kostela byly prováděny ve 3. čtvrtině 20. století, naposledy se podařilo dokončit opravu střechy v roce 2012.



Moravská Třebová


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Děkanský kostel je původní gotická stavba s renesančními přestavbami. Po požáru roku 1541 obnoven roku 1549 Václavem z Boskovic, do dnešní podoby přestavěn po požáru roku 1726 Josefem Adamem z Lichtenštejna jako jednolodní barokní sálová stavba se dvěma přístavky bočních plochých kaplí. Ze starší stavby zachován polygonální závěr s opěráky a věž, jejíž zřícená horní část byla nahrazena novou. Presbytář sklenut valeně, loď valeně s lunetami. Hlavní sloupový oltář z roku 1776, z napodobeniny mramoru se zlacenými sochami českých patronů. Většinou rokokové vnitřní zařízení z 2. poloviny 18. století, kazatelna a oltář sv. Jana Nepomuckého jsou kvalitní řezbářské práce Jiřího Pacáka z roku 1735. K věži přiléhá Loretánská kaple, vyzdobená freskami T. J. Suppera z roku 1768, který je zde pohřben.



kostel sv. Josefa

Raně barokní klášterní kostel z let 1680-90, obdélný, s pravoúhlým presbytářem. Vnitřek sálový, sklenutý valeně s lunetami. Vnitřní zařízení barokní z 18. století, hlavní oltář portálový, sloupový, s novým obrazem sv. Josefa. Sochařská výzdoba pochází z roku 1721 od Jiřího Antonína Heinze.



kostel Nalezení sv. Kříže

Pozdně gotický trojlodní kostel, částečně zbarokizován, s polygonálním presbytářem. Vnitřek sklenut valeně na 2x2 pilíře, presbytář rovněž valeně, vyzdoben rokokovou freskou Objevení sv. Kříže od T. J. Suppera. V kostele vynikající řezbářské práce J. Pacáka. V interiéru renesanční malovaná dřevěná kruchta a figurální i heraldické náhrobníky z 2. poloviny 16. století a počátku 17. století.



kostel Českobratrské církve evangelické



kaple na cestě ke Kalvárii

Čtyři barokní centrální kaple z roku 1723 s pozoruhodnými zvonovými střechami, lemující cestu na Křížovém vrchu ke Kalvárii. Kalvárie – barokní zvlněná stěna santiniovského rázu – velkolepé sochařské dílo J. Pacáka z roku 1730.



Tržek


kaple Panny Marie

Kaple z 2. poloviny 19. století je čtvercová, se zkosenými nárožími a lucernou. Kamenný kříž před kaplí z roku 1880.



Vranová Lhota


kostel sv. Kateřiny

Původně gotický kostel přestavěn barokně roku 1788. V interiéru bohaté řezbářské práce. Z původní stavby se dochoval vzácný oltář sv. Andělů strážných.