okres Ústí nad Orlicí

Seznam obcí:
Dobříkov, Knířov, Kunvald, Nové Hrady, Sruby, Šedivec, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, Zámrsk, Žamberk

Dobříkov


kostel Všech svatých

Původně řeckokatolický kostel, postavený roku 1679 ve Velké Kopani v Zakarpatí, přenesen roku 1857 do Chlumce (Homolovce) u Sevljuše, roku 1930 přenesen na nynější místo. Slavnostně otevřen byl 6. července 1931 za účasti patriarchy Církve československé Dr. Gustava Procházky. Je jednolodní, podélný, roubený, s vyšším pravoúhlým presbytářem, v průčelí pavláčky s dřevěnou arkádou, s hranolovou věží s otevřeným ochozem a šindelovou střechou. Kostel je 15 m dlouhý, 6 m široký, s výškou věže 18 metrů. Uvnitř je kostel rozdělen v duchu ortodoxní tradice na předsíň – hlavní loď a oltářní srub, oddělený od hlavní lodi ikonostasem. Loď i presbytář s fošnovou klenbou, v presbytáři segmentovou, v lodi valenou. Zařízení původní, s ikonami ve vyřezávaných rámech. Obrazy Jana Husa a J. A. Komenského, soubor maleb na skle s výjevy ze života Husova. Kostel slouží Církvi československé husitské.



Knířov


kostel Zvěstování Panny Marie

Původně gotický kostel z 1. poloviny 14. století, v době rekatolizace poutní. Roku 1670 přistavěna na západě věž s dřevěným patrem. Opraven v letech 1834-37, zvýšena byla loď a věž, další oprava byla provedena v letech 1893-95. Kostel je jednolodní, obdélný, z pěti stran osmihranu sestávajícím presbytářem, s čtvercovou sakristií v ose a hranolovou věží v západním průčelí. Loď je plochostropá, presbytář sklenut paprsčitou žebrovou klenbou. Hlavní oltář barokní z poloviny 18. století, zakoupen roku 1787 ze zrušeného kláštera cisterciaček v Sedlci, upraven roku 1801, zdobí ho obraz knířovské Madony ze 17. století. Kazatelna je z roku 1767, křtitelnice rokoková z roku 1787.



Kunvald


kostel sv. Jiří

Kostel, postavený roku 1605, dnes tvoří zadní polovinu současného kostela s presbytářem. V letech 1746-47 byl barokně přestavěn. V roce 1780 byly umístěny v kostele obrazy křížové cesty od vídeňského malíře Johanna France Greippela. Od stejného autora je i oltářní obraz sv. Jiří na koni z roku 1783. Na počátku 19. století kostel již nevyhovoval počtu obyvatel, a proto byla v letech 1831-33 přistavěna loď o čtyřech oknech a také nová věž. Ta byla v letech 1900-01 zvýšena na současných 29 metrů. Na věži byly původně zavěšeny tři zvony - velký zvaný „hrubý“ pocházející z roku 1752, v roce 1916 byl zabaven k válečným účelům. Prostřední zvon „poledník“ pochází z 15. století, tedy z doby českých bratří v Kunvaldě. Původní nejmenší zvon „umíráček“ spadl roku 1852 při zvonění o procesí na dušičky a rozbil se o zeď na tři kusy. V roce 1858 byl ulit zvon nový, ten roku 1916 zabavilo vojsko.



Nové Hrady


kostel sv. Jakuba Většího

Barokní kostel v letech 1722-24 postavil stavitel O. Tatínek z Vysokého Mýta na místě původního gotického kostela. Vnitřní výzdoba dokončena roku 1740, opraven byl roku 1866, staticky zajištěn v letech 1879-80 podle pokynů F. Schmoranze. Je jednolodní, obdélný, s půlkruhově uzavřeným presbytářem, se sakristií s oratoří a kostnicí s panskou hrobkou po stranách. Dvě původně založené věže nebyly vystavěny. Loď sklenuta valenou klenbou s lunetami pásy. Hlavní oltář je z roku 1743 od F. Pacáka s obrazem od A. Mühla z Nové Paky z roku 1896. U kostela zděná hranolová zvonice s branou z roku 1739.



Sruby


kostel Nanebevstoupení Páně

Pseudohistorický kostel postaven v letech 1877-78 na místě původního gotického kostela. Je jednolodní, obdélný, s věží vestavěnou do západního průčelí a s užším, polygonálně uzavřeným presbytářem. Loď s kazetovým stropem. Zařízení novorománské, z poslední čtvrtiny 19. století, gotická pískovcová křtitelnice.



Šedivec


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Pseudorenesanční kostel z roku 1898. Základní kámen byl položen 23. května 1897, kostel posvěcen 30. října 1898. Kostel je jednolodní, obdélný, trojboce ukončený. Obraz na hlavním oltáři Nanebevzetí Panny Marie a další dva po stranách jsou dílem malíře Jana Umlaufa z Kynšperka. Varhany byly pořízeny roku 1900 darováním z kostela kunčického, kazatelnu vyrobil truhlář Antonín Matouš ze Šedivce.



Vysoké Mýto


kostel sv. Vavřince

Kostel založen koncem 13. století. Nejstarší částí, z rozhraní 13. a 14. století, je zdivo jižní lodi a jižní věž, trojlodí se severní předsíní a presbytář se sakristií jsou z přelomu 3. a 4. čtvrti 14. století, severní věž a část mezi věžemi z počátku 16. století. Kostel silně poškozen požáry v letech 1461, 1518 a 1774, opraven roku 1777, regotizován Fr. Schmoranzem v letech 1875-92, J. Mockerem v letech 1892-99, J. Podhájským v letech 1899-1902 a A. Živným v letech 1902-04. Kostel je bazilikální trojlodí s dlouhým, pětiboce ukončeným presbytářem s obdélnou sakristií po jižní straně, s průčelím ukončeným štítem, sevřeným dvěma věžemi, s otevřenou dvojosou předsíní a kaplí s. Jana Křtitele po severní straně. Vnitřek sklenut křížovou žebrovou klenbou, severní boční loď hvězdovou klenbou. Nástěnné malby celého interiéru secesní, provedené v letech 1904-05 Uměleckoprůmyslovou školou v Praze podle návrhu K. V. Maška. Hlavní oltář od M. V. Jäckela z roku 1700, zakoupen roku 1787 ze zrušeného klášterního kostela cisterciáků v Sedlci. Monumentální barokní architektura s dvojicí korintských sloupů, zprohýbaným kladím, nástavcem a s původním obrazem Nanebevzetí Panny Marie od P. Brandla z roku 1728.



kostel Nejsvětější Trojice

Hřbitovní kostel postaven roku 1543 mistrem Blažejem z Litomyšle, roku 1592 loď prodloužena mistrem Třebkou, kostel upraven v 2. polovině 17. století a roku 1769. Je jednolodní, obdélný, s odsazeným, trojboce ukončeným presbytářem s opěráky a přilehlou čtvercovou sakristií na jižní straně. Presbytář sklenut paprsčitou žebrovou klenbou, sakristie valenou klenbou s lunetami, loď sklenuta třemi poli barokní křížové klenby s pasy. Hlavní oltář barokní, s obrazem Nejsvětější Trojice a klečících postav sv. Václava, Vojtěcha, Panny Marie a Vavřince, dole pohled na město Vysoké Mýto.



Husův sbor

Husův sbor Církve československé husitské postaven v roce 1937 podle plánů Františka Truhláře z Vysokého Mýta. V průčelí předstupuje před štítem plochá věžovitá část zakončená kalichem s dvojitým křížem.



kostel Českobratrské církve evangelické

Kostel vznikl po zakoupení rozestavěného domu jeho upravením na modlitebnu. V roce 1938 došlo k přestavbě a rozšíření o faru.



Zámrsk


kostel sv. Martina

Kostel postaven v letech 1781-82 na místě původního gotického kostela. Je jednolodní, obdélný, se zaoblenými rohy a s užším, polokruhově ukončeným presbytářem s obdélnou sakristií a božím hrobem po stranách. V presbytáři strop s velkým fabionem a štukovým rámem, sakristie plochostropá, boží hrob sklenut valenou klenbou, loď sklenuta plackami do pasů. Hlavní oltář z roku 1751, dílo Josefa Pacáka z Litomyšle, rokokový, dvoudílný. Kazatelna je z roku 1753, původní varhany byly nahrazeny současnými v roce 1907. Hranolová zvonice soudobá s kostelem, věžovitá, se zaoblenými nárožími a barokní cibulovou bání s lucernou. Ve zvonici zvon odlitý roku 1596 zvonařem Brikcím z Cimperka, zavěšený do zvonice roku 1792. Ostatní zvony byly zrekvírovány za první světové války, v roce 1928 byly slavnostně vysvěceny tři nové zvony, které byly za druhé světové války opět zabaveny. K poslední větší opravě kostela došlo v 70. letech 20. století, kdy byl opraven interiér a zavedeno elektrické osvětlení.



Žamberk


kostel sv. Václava

Kostel postaven v letech 1729-38 chrudimským mistrem Donatem Theodorem Morazzim na místě původního dřevěného kostela, který vyhořel po úderu blesku v roce 1684, zmiňovaném již roku 1348. Hlavní portál dokončil roku 1747 architekt O. Schüller. Kostel má půdorys obdélníku, proloženého křížem, k němuž na východní straně připojen krátký, trojboce uzavřený presbytář se dvěma hranolovými věžemi po stranách. Výška věže kostela je 72 metrů, výška chrámové klenby je 22 metrů. Křížení obou lodí zaklenuto plochou kupolí, západní část podélné lodi dvěma poli valené klenby s lunetami, východní část podélné lodi a obě ramena příčné lodi jedním polem valené klenby s lunetami, presbytář sklenut konchou. Z původního dřevěného kostela se dochoval jen obraz sv. Václava, malovaný na cínu, který visí nad sakristií. Na hlavním oltáři je umístěn obraz italského barokního malíře Francesca Trevisianiho „Zavraždění sv. Václava“. Malířskou výzdobu kostela provedl v letech 1893-1895 František Klos. Nejstarší zvon z roku 1574 byl při požáru roku 1859 spolu s ostatními zničen. Nové zvony byly instalovány v roce 1930 a zrekvírovány v roce 1942. V roce 2000 byly vysvěceny a zavěšeny dva nové zvony – Jan Křtitele a Margaret Mary, třetí zvon, Václav, je v kostele od roku 2001 a jeho patronem je Václav Havel.



kostel Církve československé husitské

Budova je bývalou synagogou, postavenou v roce 1811 na místě starší synagogy z roku 1666, která vyhořela roku 1810. Přestavěna roku 1860 a obnovena roku 1886. Za druhé světové války sloužila jako skladiště obilí, od roku 1947 je používána Církví československou husitskou. V roce 1954 byla přestavěna architektem Františkem Kubelkou z Prahy, při tom získala i věž.



kaple Nanebevzetí Panny Marie

Zámecká kaple postavena v severovýchodním nároží zámku, v podstatě gotická, upravena barokně roku 1891, opravena v letech 1865-66, kdy také byla rozšířena kruchta. Je jednolodní, obdélná, s odstíněným, trojboce uzavřeným presbytářem a s obdélnou předsíní v západní části. Předsíň sklenuta valenou klenbou s lunetami, presbytář zaklenut jedním polem křížové klenby, klenba celé kaple zdobena štukovými žebry a bohatou štukovou akantovou dekorací. Štuky tvoří rámce pro soudobé freskové malby, přemalované v 19. století. Zařízení jednotné, barokní z doby kolem roku 1691.