okres Žďár nad Sázavou

Seznam obcí:
Sázava, Tasov, Velká Bíteš, Žďár nad Sázavou

Sázava


evangelický kostel

Stavba evangelického kostel byla zahájena 15. července 1785, dokončena 13. října a vysvěcena 20. listopadu 1785. Byla tehdy bez věže, ta byla ke kostelu přistavěna až v roce 1885. Přitom byl opraven i vnitřek kostela. Ještě před tím byla v roce 1877 zvětšena okna. Zvony byly zakoupeny ještě před stavbou věže z Černilova a staly se důvodem pro stavbu věže. Počátkem 20. století byly pořízeny nové jednomanuálové varhany, které slouží dodnes. V roce 1931 přibyly do kostela nové lavice a masivní modřínová kazatelna. V 80. letech 20. století byl podle návrhu malíře Miroslava Rady vymalován strop, za kazatelnu pověšen modrý závěs a na čelní stěnu modře napsány dva biblické citáty. V roce 2010 bylo instalováno nové osvětlení.



Tasov


kostel sv. Petra a Pavla

Barokní kostel postaven v letech 1728-30 na místě původního gotického kostela.



Velká Bíteš


kostel sv. Jana Křtitele

Původní románský kostel doložen roku 1240. V letech 1275-1300 přestavěn presbytář, v letech 1280-1300 vystavěna sakristie, v letech 1300-50 přistavěna věž. V 15. století bylo provedeno opevnění kostela, čímž se celý areál stal městskou tvrzí. V letech 1475-1501 byla provedena přestavba hlavní lodě mistrem Pavlem Zickerem. Široká románská loď byla rozdělena na dvoulodí, dřevěný trámový strop byl snesen a nahrazen jednoduchou křížovou klenbou, prolomena byla gotická okna v místě dnešních půlkruhových. Roku 1669 byl pořízen nový hlavní oltář, žezbářské práce provedli bratři Moučkové z Janovic. 22. května 1762 kostel vyhořel. Byl několikrát opravován, naposledy v 2. polovině 20. století postupně do dnešní podoby. Vnitřek chrámu je dvoulodní se třemi nosnými sloupy, strop je vyztužen žulovým gotickým žebrovím. Hradby vytvářejí kolem kostela nepravidelnou elipsu, dlouhou 48 m a širokou 32 m, s pěti do půlkruhu stavěnými baštami se střílnami. Nejcennějšími pozůstatky minulosti jsou kostelní zvony. Nejznámější, opředený pověstmi, je Velký zvon v hradební věži z roku 1503, vážící 1700 kg. Na velké věži jsou tři zvony: Poledník (1500), Marie (1568) a Kříž z roku 1505.

farnost Velká Bíteš

Žďár nad Sázavou


kostel sv. Jana Nepomuckého

Poutní kostel na Zelené hoře – cenné dílo Jana Blažeje Santiniho Aichla postaveno ve stylu barokní gotiky v letech 1719-22. Po požáru roku 1784 restaurován po roce 1792, v letech 1827-30 a roku 1910. Významnou roli stavby hraje symbolika hvězdy – např. půdorys kostela, s ním korespondující ambit, častý motiv výzdoby interiéru. V samém centru stavby, ve vrcholu kupole, se nalézá jazyk jako symbol Jana – mučedníka zpovědního tajemství. Hlavní oltář na východní straně je umístěn do vysoké arkády sahající až ke galerii druhého patra. Plastiky pěti andělů na hlavním oltáři a čtyři evangelisté jsou prací chrudimského sochaře Jana Pavla Čechpauera. Tři z andělů nesou zeměkouli ozdobenou pěti hvězdami. Na kouli stojí postava sv. Jana Nepomuckého od Řehoře Thenyho. V roce 1994 byl kostel zapsán do Seznamu světového dědictví UNESCO.



kostel sv. Prokopa

Z původně gotického kostela z 2. poloviny 13. století zachována pouze věž, užívaná jako strážní. Dvoulodí s kněžištěm z pozdně gotické přestavby z let 1521-60. Hlavní oltář je barokní, přenesený ze Sázavského kláštera. Z původního barokního oltáře je zachován v boční lodi obraz sv. Prokopa od K. Kautsche. V kostele je moderní křížová cesta a hlavní kříž od K. Stádníka z roku 1975.



kostel Nejsvětější Trojice

Pozdně renesanční hřbitovní kostel ze začátku 17. století, rozšířen v druhé polovině 17. století. Do dnešní podoby upraven v 1. polovině 18. století.



kaple sv. Barbory

Centrální barokní kaple z roku 1729. Upravená po požáru z roku 1847 a znovu roku 1871.



kostel Nanebevzetí Panny Marie

Klášterní kostel, gotická bazilika z let 1252-76. Klenba střední lodi poškozena za husitských válek roku 1423, obnovena v polovině 15. století. Upraven v duchu barokní gotiky Janem Blažejem Santinim v letech 1710-22. V roce 2009 byl kostel povýšen na baziliku minor. Loď má délku 76 metrů. Na hlavním oltáři je obraz od Leopolda Willmanna a část plastické výzdoby oltáře od Řehoře Thenyho.



kaple sv. Markéty

Původní středověká kaple zastávala od roku 1368 funkci farního kostela. Nově byla postavena roku 1701 stavitelem Spinettim. Roku 1802 byla odsvěcena a proměněna v obydlí, dnes slouží jako hotel.



kaple Dolního hřbitova

Kaple v ohradní zdi Dolního hřbitova z roku 1709, postaveného na půdorysu rovnostranného trojúhelníka se třemi kaplemi podle návrhu J. B. Santiniho-Aichela. Tři oválné kaple, vybudované na vrcholech trojúhelníka, jsou do prostoru hřbitova otevřeny vždy trojicí arkád a mají mansardové střechy. Jižní kaple slouží zároveň jako vstup do prostoru hřbitova. Jednotlivé kaple jsou propojeny oblou hřbitovní zdí. V roce 1755 byl hřbitov rozšířen o další kapli vzhledově totožnou s původními kaplemi a uzavřen dvěma novými oblými zdmi. Uprostřed hřbitova je socha Anděla Posledního soudu od Řehoře Thenyho.



Studniční kaple

Kaple z přelomu 13. a 14. století, která byla symbolem cisterciáckého kláštera. V desetistěnné prostoře zaklenuté valenou klenbou je vlastní studna. Z kamenné obruby studny vybíhá železná kovaná konstrukce.